1. trimestr těhotenství

Každé těhotenství je jiné, stejně jako je jiná i individuální dispozice ženy těhotenství snášet. A to samozřejmě nejen fyzicky, ale také z hlediska hormony ovlivňované psychiky. Stejná nebývají obvykle ani různá těhotenství jedné a téže ženy. Co je ale shodné, to je skutečnost, že se očekávaný človíček stává středobodem maminčina zájmu mnohem dříve, než se konečně narodí. A maminka obvykle rychle a snadno zapomene na všechny případné těhotenské trampoty už ve chvíli, kdy slyší první pláč a cítí první dotek svého novorozeného miminka.

Pozitivní těhotenský test | Foto: Shutterstock
Pozitivní těhotenský test | Foto: Shutterstock

Délka těhotenství

Uvádí se, že těhotenství trvá v průměru celkem 266 dní, přičemž čtrnáct dní chybějících nebo naopak přebývajících je zcela v normě. To znamená tedy konkrétně dobu gravidity v rozmezí 38-42 týdnů, neboli 9 měsíců nazývaných nejčastěji, a také nejvýstižněji, jiným stavem.

Devět měsíců těhotenství se dělí na tři přibližně stejně dlouhé časové úseky, takzvané trimestry. Každý trimestr trvá přibližně tři měsíce a na konci posledního dne posledního měsíce se stane vždycky a znovu malý velký zázrak, kterému se říká zrození. V tichém úžasu, vždycky a znovu, pocítíme sílu, moudrost a dokonalost přírody, která dá v ten jediný správný čas pokyn a uvede tak chod událostí do pohybu. Aby konečně mohlo dojít k setkání především těch dvou, kteří byli po dlouhé měsíce spolu, a přece se navzájem poznají, až uzraje ten pravý čas. Čas, kdy příroda konečně zavelí „teď“…



Každou těhotnou ženu jistě zajímá nejen to, jak se očekávané miminko v jejím lůně v jednotlivých fázích těhotenství vyvíjí, ale i to, jak se ona sama bude po ten relativně dlouhý čas cítit. S čím by měla nebo musí v průběhu těhotenství počítat. A samozřejmě, co může udělat pro to, aby se cítila co nejlépe. Čemu může předejít, a co je třeba trpělivě snášet. A také to, jak si celkově období čekání na miminko optimálně usnadnit, zpříjemnit, prostě užívat.

Jedním z předpokladů pro to, aby byla nastávající maminka co nejvíce vyrovnaná, klidná a šťastná, aby tedy klid, vyrovnanost a pocit štěstí mohla přenášet i na své zatím ještě nenarozené dítě, je základní povědomí o standardních i některých méně standardních jevech s těhotenstvím přirozeně souvisejících. Pak může být připravena dobře i na případné těhotenské, tedy jen dočasné, komplikace, které, pokud nastanou, i snáze překoná.

1. trimestr těhotenství

1. trimestr těhotenství zahrnuje období prvních tří měsíců těhotenství. Toto období začíná dnem početí a končí, dle různých odborných zdrojů, třináctým až patnáctým týdnem vývoje oplodněného vajíčka přes embryo v plod.

Od oplodnění k dokončení početí

oplodnění může dojít poté, kdy se zralé vajíčko uvolní z jednoho z vaječníků a po vtažení do vejcovodu do něj pronikne spermie. Za předpokladu pravidelného cyklu 28 dnů by k ovulaci (= uvolnění vajíčka z vaječníku) mělo docházet přibližně čtrnáct dní před očekávaným začátkem menstruace, tedy 14. den cyklu. Zkušenosti ovšem poukazují ke skutečnosti, že to zdaleka nemusí platit vždy, a proto se odborníci v pohledu na přesnější stanovení plodných dnů ženy různí.



Spermie po proniknutí do vajíčka ztrácí bičík, její hlavička se začne zvětšovat a splynutím s vajíčkem se vytvoří jediná buňka. Tato buňka se dále téměř okamžitě dělí. Putováním vejcovodem tak vzniká bezpočet dceřiných buněk. Do dutiny děložní doputuje oplodněné vajíčko přibližně čtvrtý den po oplodnění. Obsahuje už kolem stovky buněk s dutým a tekutinou naplněným středem, které společně tvoří útvar v podobě miniaturního míčku. Ten zatím plave volně v dutině dělohy. Koncem třetího týdne vývoje se pokouší zachytit v děložní výstelce, která je hustá a měkká. Když se tak konečně stane, je početí dokončeno.

Vývoj embrya pokračuje

Poté se začnou houbovité řasy vnějších buněk embrya bořit do výstelky dělohy, a napojují se na cévy matky. Později z nich vzniká placenta. Z některých buněk dále vznikne pupeční šňůra a blány, které plod v děloze chrání. Vnitřní buňky embrya se rozdělí na tři vrstvy. Jejich vývojem pak postupně vznikají různé části těla plodu.

V 5. – 6. týdnu svého vývoje má embryo už jednoduchý mozek, páteř a centrální nervový systém. Pluje volně v ochranném vaku naplněném tekutinou. Embryo má základ zažívacího systému i úst, čelisti, vyvíjí se mu žaludek. Na hlavě vznikají čtyři mělké jamky, ze kterých vzniknou později oči a uši plodu. Vyvíjejí se též čtyři malé pupeny, které tvoří základ příštích končetin. Vytváří se i systém krevních cév. Vyvíjí se hrudník. Na jeho přední straně lze už vidět srdce, které začíná přibližně koncem 6. týdne bít.

Délka embrya je v této vývojové fázi asi 6 milimetrů.

V 7. týdnu vývoje začíná vlivem srdeční činnosti v těle embrya proudit krev. Embryo už má částečně vyvinuté plíce, střevo, játra, ledviny, vnitřní pohlavní orgány. Končetiny už jsou zřetelné, na jejich koncích jsou zatím štěrbiny. Z nich postupně vzniknou prsty.

Vývoj vnější podoby nervového systému je už téměř dokončen. Embryu se začíná vyvářet obličej, oči zůstávají zatím zavřené. Hlava je přikloněna k hrudi, zdá se v poměru k tělu veliká. Začínají se také vyvíjet kostní buňky.

Délka embrya dosáhla přibližně velikosti 1,3 centimetru.

Od 8. týdne vývoje se zárodek – embryo označuje už jako plod.

Plod má v jednoduché formě vyvinuty všechny hlavní vnitřní orgány. Ty ovšem nemusejí ještě v těle zaujímat definitivní polohu. Obličej plodu se stává stále zřetelnějším. Obě části čelisti se spojily, čímž vznikla ústa. V ústech už se vytvořil také jazyk.

Končetiny se prodlužují, zřetelnější jsou už také ramena, hýždě, lokty, kolena, a také prsty spojené ještě kožní blánou. Přestože se dítě pohybuje, matka to zatím ještě nepociťuje.

Vytvářejí se dále vnitřní části uší, které umožňují udržení rovnováhy a slyšet.

Délka plodu je asi 2,5 centimetru.

Počínaje 12. týdnem vývoje výrazně ustupuje nebezpečí zásadního poškození plodu infekcí (toxoplazmóza, zarděnky), léky, případně jinými dalšími škodlivinami. To z toho důvodu, že všechny vnitřní orgány už jsou vytvořeny a většina z nich už také funguje. Plod se stále více začíná podobat miminku, které se má po půl roce dalšího vývoje v děloze narodit.

Plod už umí sát, polyká tekutinu, která ho obklopuje. Otevírá a zavírá ústa, pohybuje rty, umí se i zamračit. Oči má ještě stále zavřené, oční víčka už jsou vyvinuta, stejně jako i ušní lalůčky. Hlava je stále v poměru k tělu velká. Na prstech plodu už rostou miniaturní nehtíky. Také svaly plodu se postupně vyvíjejí, plod se tak může více hýbat. Dokáže zatínat pěstičky, roztahovat i krčit prsty na nohou. Končetiny jsou sice zatím ještě stále drobné, ale už plně zformované. Plod už dokáže také vyměšovat – močit. Od 14. týdne vývoje je plod vyživován prostřednictvím placenty.

Do 12. týdne svého vývoje měří plod asi 6,5 centimetrů a váží 18 gramů, koncem 15. týdne pak už měří přibližně 16 centimetrů a váží 135 gramů.

Předpokládaný ideální váhový přírůstek matky je přibližně v tomto prvním trimestru 1,2 kilogramu. Tato cifra představuje 10% z celkového předpokládaného ideálního váhového přírůstku. Skutečný váhový přírůstek ovšem bývá mnohdy i značně této uváděné celkové cifře vzdálen. To ovšem není důvodem k znepokojení nastávající maminky. Posouzení konkrétního aktuálního zdravotního stavu, včetně váhového přírůstku, je vždy v kompetenci gynekologa, který doporučí v případě potřeby adekvátní řešení.



 S čím v této fázi těhotenství počítat?

Obvyklé bývají nevolnosti, které nemusejí být pouze ranní. Může k nim docházet i kdykoliv v průběhu dne. K nevolnosti těhotných žen přispívá výrazně únava. Nastávající maminka by se proto měla preventivně vyhýbat zvýšené námaze. Podobně jako pachu některých potravin nebo cigaretovému kouři. V případě vzniku nevolnosti se doporučuje sníst malé sousto, preventivně pak jíst v menších dávkách a co nejčastěji. Nevolnosti ustupují většinou po 12. týdnu těhotenství, ale mohou se později vracet.

Jiným ze zcela normálních projevů v tomto období gravidity je potřeba častého močení. Je způsobena tím, že děloha tlačí na močový měchýř. Pokud žena pociťuje při močení bolest, je nutné lékařem vyloučit (nebo naopak potvrdit) infekční onemocnění. K dočasné úlevě dochází ve 2. trimestru. V poslední třetině těhotenství se potřeba častého močení opět vrací.

V průběhu celého těhotenství se vlivem hormonu progesteronu zpomaluje činnost střev (peristaltika). Zvyšuje se tak nebezpečí vzniku zácpy. Doporučuje se proto především dostatečná konzumace vlákniny, optimální příjem tekutin, pravidelný pohyb (cvičení dle konzultace s gynekologem) a vyprazdňování v případě potřeby pokud možno nikdy neodkládat. V případě užívání potravinových doplňků s obsahem železa se doporučuje užívat tyto přípravky vždy až po jídle a zapíjet je dostatečným množstvím vody. Nedoporučuje se užívání projímadel!

V souvislosti s nižším krevním tlakem, který je v těhotenství obvyklý, může někdy docházet k mdlobám. Žena pociťuje závratě, nedokáže udržet rovnováhu. Prevencí je vyvarovat se dlouhého stání na jednom místě a pomalé vstávání, pokud žena sedí nebo leží. Cítí-li nastávající maminka slabost, je doporučováno, aby se posadila, sklonila hlavu mezi kolena a chvíli tak v klidu vyčkala. Vhodná je i poloha vleže, nejlépe na boku.

Další těhotenskou potíží může být krvácení dásní, a to vlivem jejich dočasného změkčení. Tím je způsobena snazší, a proto i častější, zranitelnost tkáně.

Hormonální změny zvyšují také riziko onemocnění plísněmi nebo kvasinkami, spojené s vaginálním výtokem a silným svěděním, případně i výraznou bolestí při močení. Toto onemocnění je nutné vyléčit ještě před narozením dítěte, aby se infekce nepřenesla při porodu do jeho úst. Prevencí je především dostatečná intimní hygiena, používání nejlépe bavlněného spodního prádla, které není příliš těsné, a v neposlední řadě i dietní opatření.

Těhotenství může být provázeno i zvýšenou sekrecí přirozeného vaginálního hlenu. Ta je způsobena opět hormonálními změnami, které v těhotenství probíhají. Hormony mají také na svědomí častou přecitlivělost nastávajících maminek.

Velmi často se projevuje též zvýšená únava a potřeba spát. To je způsobeno nadměrnou zátěží, které je žena v průběhu těhotenství průběžně vystavena. A s tím pak souvisí i zvýšené nároky na činnost srdce, plic a ledvin těhotné ženy. Děje se tak přirozeně důsledkem zvýšení objemu krve v krevním oběhu, ke kterému v těhotenství dochází.

Nastávající maminka by měla v tomto období důsledně přehodnotit své stravovací návyky a posílit ty složky v potravě, především vitamíny, minerály a stopové prvky, které přispívají výrazně k optimálnímu vývoji embrya – plodu.



Za všechny je potřeba na tomto místě zmínit vitamín C, který je důležitý, mimo jiné, i pro tvorbu silné placenty. Zvyšuje samozřejmě odolnost ženy proti infekcím a výrazně pomáhá využívat žádoucí železo ze stravy.

Vápník je nezbytný pro zdravý vývoj kostí a zubů dítěte (začínají se vyvíjet asi od 8. týdne gravidity). Potřeba vápníku v těhotenství představuje dvojnásobek normální obvykle doporučované denní dávky.

Kyselina listová je důležitá hlavně v prvních týdnech pro vývoj centrálního nervového systému dítěte. Je potřeba zajistit její pravidelný příjem, protože se v těle neukládá a v těhotenství se její vylučování z těla zvyšuje.

Nezbytné je též zvýšit příjem železa, které je nositelem kyslíku. Využitelnost železa je vyšší z živočišných zdrojů a, jak už bylo zmíněno výše, v kombinaci s vitamínem C. Nedoporučuje se ale konzumace jater z důvodu obsahu velkého množství vitamínu A. Uvádí se, že nadbytek vitamínu A může narušit vývoj plodu.

Ve stravě nastávající maminky je žádoucí omezit sůl, protože její nadbytek může způsobit nežádoucí reakce v organismu těhotné ženy.

Výše uvedené souvislosti jednoznačně poukazují k důvodu pro lékaři preferované plánované těhotenství. Důvodem je možnost cíleného, aktuálního zabezpečení všeho nezbytného pro optimální vývoj embrya. Pokud nemá embryo ke svému vývoji příznivé podmínky, dochází obvykle k potratu. Uvádí se, že k většině potratů dojde právě už v prvních 12 týdnech těhotenství, tedy mnohdy i dříve, než má žena svoji graviditu potvrzenu. Žádný z uváděných počátečních projevů těhotenství nemusí nutně vždy s těhotenstvím souviset. První týdny těhotenství nemusí být signalizovány ani vynecháním menstruace, ani nevolnostmi, mdlobami, únavou či přecitlivělostí. A přesto už se může nový život hlásit o slovo, a tím i vyžadovat odpovídající podmínky nutné pro své přežití.

Uvádí se, že mnohé ženy své těhotenství tuší dříve, než se objeví jeho první projevy, než lékař těhotenství potvrdí a vystaví ženě těhotenský průkaz. To ovšem opět platí, jako vše, s jistým, a jistě i s nemalým, omezením. Je-li tedy žena v situaci, kdy pro ni případné těhotenství není nežádoucí (přestože ho zatím neplánuje), měla by včas přizpůsobit svoji životosprávu eventualitě otěhotnění. Pak má embryo optimální podmínky pro příští zdravý vývoj už od počátku téměř jisté. A to je právě cílem prováděné lékařské osvěty.



Výše uvedené je ovšem vždy závislé na individuálním zvážení každé ženy, která se dříve nebo později mateřství nebrání. V opačném případě se doporučuje zvolit takové ochranné opatření, aby k oplodnění, pokud možno, nedošlo. Těhotenství, i to započaté a ukončené potratem (ukončeno před 28. týdnem), je pro ženu nesporně zátěží fyzickou i psychickou. K tomu, aby žena tuto zátěž dokázala optimálně po všech stránkách zvládnout, je jistě i potřeba chtít. K tomu ovšem každá žena potřebuje jinak dlouhý čas. A to je nezbytné respektovat. Stejně jako to, rozhodne-li se žena zůstat, z jakéhokoliv důvodu, bezdětnou.

Přehledová tabulka: Těhotenství týden po týdnu

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.