Poruchy řeči u dětí – když je řeč dítěte odlišná

Dětí, které ještě v předškolním věku špatně mluví, neustále přibývá.  Je tomu tak zřejmě i proto, že všichni začínáme být tak trochu skoupí na slovo a dětská řeč rozvíjí odposlechem. Vytrácí se potřeba komunikovat mluveným slovem a děti tak mají méně příležitostí správnou řeč „pochytit.“ Nicméně před nástupem do školy se nadále požaduje, aby dítě mluvilo, pokud možno, správně.

Dítě na logopedii | Foto: Shutterstock
Dítě na logopedii | Foto: Shutterstock

Kdy na logopedii

Dítě do tří let je opravdu ještě hodně malé a řeč má zatím dost času se upravit. Od tohoto věku je už dobré věnovat velkou pozornost tomu, jak dítě mluví. Vývoj řeči sleduje dětský lékař při pravidelných kontrolách. Ten také doporučuje návštěvu logopeda. S nápravou řečových vad by se mělo začít nejpozději v pěti letech. Mnoho se jich tak podaří zvládnout dřív, než dítě nastoupí do školy.



Nejčastější poruchy řeči u dětí

Dyslalie (patlavost) je nejčastější poruchou v předškolním věku. Jedná se o vadu výslovnosti. Dítě nedokáže vyslovovat některé hlásky, a skupiny hlásek, které vynechává nebo nahrazuje jinými, které jsou pro něj snazší. Dyslalie má mnoho různých příčin. Například poruchy sluchu, fyzická nezralost, citová deprivace, aj. Terapie spočívá v nácviku správné výslovnosti a jejím postupném zafixování. Prognóza je při včasném řešení velmi dobrá.

Rinolalalie (huhňavost) je porucha zvuku a artikulace řeči, kdy dítě mluví výrazně „přes nos“. Nápravou je odstranění příčiny.  Tou může být například zvětšená nosní mandle, polypy či rozštěp patra.

Koktavost je závažná porucha plynulosti řeči, na níž se podílí psychické faktory. Může se zhoršovat ve vypjatých situacích. Součástí léčby by měla být i psychoterapie.

Breptavost je překotně rychlá řeč s častým přeříkáváním a vypadáváním slabik. Bývá projevem neurózy – celkově neurotického chování.

Mutismus/selektivní mutismus je ztráta schopnosti mluvit, resp. mluvit v určitých situacích, či v přítomnosti určitých lidí. Malé děti například někdy oněmí u lékaře, nebo mohou takto reagovat na nové prostředí. Příčiny jsou vždy psychické.



Vývojové poruchy řeči

Prostý opožděný vývoj řeči

Dítě ještě i ve věku tří let málo mluví, ale dokonale rozumí. Pokud nemá žádný jiný zdravotní problém, pak jen prostě necítí potřebu mluvit. Nebo mu jen trvá déle si řeč osvojit. Často se pak rozmluví náhle, během krátké doby.

Vývojová dysfázie

Je specifiky narušený vývoj řeči. Problémy,které přináší však nezasahují jen tuto oblast. Příčiny poruchy nejsou jednoznačné. Usuzuje se na zdravotní problém matky v těhotenství, těžký porod nebo poporodní komplikace dítěte.

Tip pro čtení!
Vady řeči u dětí je nutné řešit co nejdříve s odborníkem. Logopedie je obor, který se přímo zabývá problematikou řečových vad.

Příznaky vývojové dysfázie

Opožděný vývoj řeči – Dítě má oproti svým vrstevníkům malou slovní zásobu. Pokud tvoří věty, pak s gramatickými chybami.  Vynechává předložky, nepoužívá zvratná zájmena, přehazuje slovosled.

Narušení krátkodobé paměti – Nedokáže zopakovat větu o více slovech.

Narušení zrakového a sluchového vnímání – Dítě má problémy s poznáváním barev, nezvládá kreslení.

Narušení sluchového vnímání – Nedokáže rozeznat poslechově blízké hlásky (s a z, p a b).

Narušení časoprostorové orientaceObtížně určuje pravou a levou stranu, Má špatný pojem o čase (včera, zítra).

Porucha motoriky – Dítě má problémy se střídavými pohyby končetin, poskoky snožmo, jízdou na koloběžce nebo na kole.

Léčba vyžaduje spolupráci odborníků z oblasti logopedie, foniatrie, psychologie a neurologie.



Poruchy řeči a dědičnost

Názory na to, do jaké míry jsou vady řeči dědičné se různí. Předpokládají se jen genetické dispozice. A dítě také nesprávnou řeč odposlouchá. U některých poruch, například u dysfázie, by mohl být vliv dědičnosti podstatný. Na to, že se již nějaká vada řeči v rodině vyskytuje, je třeba vždy upozornit.