Dětský psychiatr

Dětská psychiatrie je lékařská specializace, kterou laická veřejnost obvykle spojuje s psychiatrií jako takovou. Dětská psychiatrie má ovšem svá léčebná specifika, která vycházejí výhradně z potřeb dětských pacientů. Přístup k léčbě i její způsob bývají odlišné od léčby dospělých. Odlišnost se projevuje u dětských pacientů v možných specifických projevech konkrétního psychického onemocnění, a také v možných podobách průběhu těchto onemocnění.

U dětského psychiatra | Foto: Shutterstock
U dětského psychiatra | Foto: Shutterstock

Psychiatrie obecně bývá často laiky zaměňována s psychologií. Pro mnohé je obtížné zorientovat se správně v těchto dvou oborech, souvisejících s psychikou člověka, a to i z toho důvodu, že se v praxi obvykle vzájemně doplňují. Lékařským oborem je ovšem pouze psychiatrie.



Nestyďme se hledat pomoc u psychiatra

Návštěvu ordinace psychiatra většinou oddalujeme (a velmi podobně tomu bývá i s návštěvou psychologické poradny). Potřebu odborné pomoci psychiatra spojujeme totiž obvykle se svým domnělým selháním. Proto se také za návštěvu u psychiatra často stydíme. A to ať už ordinaci vyhledáme se svým vlastním psychickým problémem, anebo za účelem řešení psychického hendikepu svého dítěte.

Vyhledat včas potřebnou odbornou pomoc psychiatra, a to i v případě psychického problému dítěte, bývá ovšem nanejvýš žádoucí. A není to, samozřejmě, vůbec žádná ostuda. Rozpaky a stud v dané souvislosti jsou často situaci škodícím předsudkem, který je nezbytné v naší moderní současnosti zcela vymýtit.

Včasné řešení zdravotní komplikace, bez odborníka často neřešitelné, usnadní obvykle život všem, do jejichž života psychický problém vstoupí. A to ať už se týká dítěte, dospívajícího či dospělého, a konkrétní psychický hendikep je charakteru pouze přechodného, anebo takovým, který se stane následně trvalou součástí celého příštího života psychicky nemocného.



Ve zdravém těle zdravý duch – a naopak

Bývá obvyklé, že si většinou, alespoň zpočátku, nezbytnost psychiatrické léčby svého dítěte odmítáme připustit. Psychiatrie je totiž pořád ještě spojována více s dospělostí, a pořád ještě není všeobecně chápána jako každý jiný medicínský obor, jako běžně využitelná lékařská specializace. Taková, která ovšem léčí nikoliv onemocnění těla, ale onemocnění duše – tedy psychiku.

Psychické, duševní, onemocnění bývá ještě stále podceňováno a mylně chápáno jako méně významné, méně nebezpečné i méně ohrožující. Odborníci se proto pokoušejí průběžně poukazovat na neoddělitelnou a neoddiskutovatelnou spojitost mezi fyzickým a psychickým zdravím i na možné důsledky zanedbání či oddálení potřebné psychiatrické léčby.

Tip pro čtení!
Šikana dětí na základní a střední škole může být jeden ze spouštěčů psychických problémů u dětí. Základem k řešení problémů je důvěra mezi dítětem a rodiči.

Potřebu psychiatrického vyšetření posoudí pediatr

Psychiatrické vyšetření dítěte iniciuje obvykle pediatr. A to buď na základě jím pozorovaných, potenciálně psychiatricky léčitelných konkrétních projevů onemocnění, anebo na základě upozornění rodičů. Ti si obvykle jako první povšimnou zvláštností, odlišností, v reakcích a chování svého dítěte.

Někdy ovšem rodiče nenapadne konkrétní odlišnosti spojovat s možným psychickým onemocněním dítěte.

Pokud však tyto projevy v chování dítěte přetrvávají, měly by být vždy posouzeny odborníkem. Mnohdy mohou být jen bezvýznamným přechodným projevem souvisejícím s věkem dítěte, jindy ovšem poukazují k onemocnění, které se bez pomoci lékaře-psychiatra neobejde. Dostane-li se dítěti včasné psychiatrické pomoci, to znamená už v počátečním stádiu onemocnění, předejde se tak nežádoucím komplikacím, které často s nemocnou psychikou mohou souviset.



Dětský psychiatr určí diagnózu

Zjištění konkrétní diagnózy je určující pro volbu optimálního individuálního komplexního přístupu k nemocnému dítěti. A to nejen v souvislosti s psychiatrickou léčbou samotnou, ale také v případě volby způsobu komunikace s dítětem.

Projevy psychického onemocnění dítěte (stejně jako u dospělých pacientů) mohou být charakteru přechodného nebo trvalého. Prognózu stanoví vždy specialista a současně navrhne individuální řešení.

Konkrétní psychické onemocnění může vyvolat mezní situace. Bývá tedy přímou reakcí na zátěž, které dítě bylo nebo je vystaveno (například prožitá tragická událost, šikana, nezvládání školních povinností).

V některých případech je psychické onemocnění podmíněno geneticky, a proto bývá otázkou času, kdy se projeví.

Posouzení je vždy opět v kompetenci specialisty, stejně jako rozhodnutí o optimálním přístupu k stávajícímu zdravotnímu hendikepu.



Psychická onemocnění dětí a dospívajících

Je celá řada různě závažných psychických onemocnění, která se mohou u dětí a dospívajících projevit.

K těm nejčastěji zmiňovaným patří především hyperkinetická porucha chování (ADHD), specifické vývojové poruchy školních dovedností, úzkostné poruchy a fobie, depresivní stavy, tikové poruchy, poruchy příjmu potravy, poruchy autistického spektra, bipolární afektivní porucha, schizofrenie.

Jak už bylo uvedeno, projevy charakteristické pro jednotlivá konkrétní onemocnění bývají v dětském věku obvykle odlišné od projevů, které se v souvislosti s danou nemocí objevují v dospělosti.

Stanovení konkrétní diagnózy předchází komplexní vyšetření dítěte, jehož součástí jsou psychotesty. Komplexní výsledek vyšetření pak iniciuje individuální konkrétní optimální přístup k léčbě dětského pacienta.

Dítě je následně průběžně sledováno lékařem, a léčba je přizpůsobována jeho aktuálnímu komplexnímu zdravotnímu stavu.

Vyžádejte si maximum informací o diagnóze dítěte

Psychické onemocnění dítěte je jistě výraznou zátěží pro celou rodinu.



Rodiče by měli mít k dispozici všechny dostupné informace o nemoci svého dítěte. To proto, aby byli dostatečně připraveni čelit případným komplikacím, které mohou s konkrétním onemocněním souviset.

Současně potřebují všichni, dítě i rodina, čas k tomu, aby se s faktem onemocnění vyrovnali. Někdy to bývá, samozřejmě, obtížné. Je ovšem nezbytné, aby především ti nejbližší dokázali být nemocnému dítěti pomocníky i psychickou oporou, kterou dítě pro maximální možnou kvalitu svého života, limitovanou logicky konkrétním onemocněním, vždy nezbytně potřebuje.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...