Když chtějí mít rodiče doma génia

Dělá to téměř každý rodič. Sotva se nám miminko narodí, plánujeme si pro něj velkou úspěšnou budoucnost. Bude se dobře učit, odmaturuje s vyznamenáním, odpromuje na prestižní vysoké škole a najde si skvěle placené zaměstnání. Kdo by to také pro svého potomka nechtěl.

Dětská genialita | Foto: Shutterstock
Dětská genialita | Foto: Shutterstock

Realita nás však pak může překvapit. Někteří rodiče se s ní bohužel nechtějí smířit a neustále se snaží dokázat, že jejich dítě je zkrátka malý génius a kladou na něj nesmyslně velké nároky. To však může dítěti velmi ubližovat!



Zázračné IQ

Šance, že vaše dítě bude génius, tedy bude mít IQ nad 140, je opravdu malá. Ve společnosti jsou jich pouhá necelá dvě procenta. Takové děti dosahují nadprůměrných výsledků ve všech oblastech. Až patnáct procent dětí však velmi výrazně vyniká pouze v jednom oboru, například v matematice či v uměleckých schopnostech. Školní známky pak nemusí genialitu ani potvrzovat, spíše naopak. Tyto děti jsou velmi zvídavé a těžko se vychovávají. Neustále se na něco ptají a ve škole často vyrušují. Jelikož chtějí vědět všechno hned, mohou se špatně soustředit na zadané úkoly v testu, a tím dostávají špatné známky. Například Albert Einstein údajně ve škole dostával z fyziky pětky. Naopak děti, které dostávají ve škole dobré známky, mívají většinou IQ průměrné.

Školní známky nedokáží objektivně posoudit genialitu vašeho dítěte, protože inteligencí je několik druhů. IQ testy však zahrnují všechny tyto typy inteligence, proto jsou jejich výsledky nejpřesnější. Než začnete svému dítěti testovat IQ, mělo by dosáhnout alespoň čtyř let. Často se také stává, že přibližně ve třetí třídě se mnoha dětem inteligence srovná s ostatními vrstevníky. Najednou tedy rodiče zjistí, že jejich dítě není tak výjimečné, jak si dosud mysleli a jsou zklamaní. Vyvíjejí pak na dítě ještě větší tlak a snaží se ho k jeho genialitě „donutit“. Pokud však dítě nemá genialitu vrozenou, sebevětší nátlak, píle a učení ho k ní nepřivedou.



Psychický teror

Psychický nátlak rodičů ohledně školních známek má na dítě opravu veliký vliv. Dokonce ještě větší, než si sami rodiče uvědomují. Jestliže chtějí po svém dítěti jen dobré známky, může pro dítě znamenat dvojka a horší známka strach, obavy a úzkost. Dostane-li dítě dvojku, mělo by být pochváleno. Často však od žádostivých rodičů slyší otázku, proč to nebyla jednička. Jednička se pak stává jedinou přípustnou známkou, ostatní jsou špatné.

Stejně tak pokud si rodiče usmyslí, že jejich dítě bude malý Mozart, mohou nastat problémy. Nutí hrát svého potomka na klavír každý den několik hodin, ale dítě to vůbec nemusí chtít. Nebaví ho to a dokonce mu to ani nejde. Čím víc mu to však nejde, tím větší je nátlak rodičů. Dítě pak chodí na hodiny klavíru přímo s odporem, simuluje nebo se všemožně vymlouvá. Psychologové před takovým chováním rodičů důrazně varují. Snadno takto svému dítěti můžete způsobit psychické trápení, které se většinou začne projevovat fyzicky – žaludeční potíže, dýchací potíže, nevolnosti, závratě apod.

V mnoha případech pak rodiče chtějí, aby jejich dítě dosáhlo toho, co se jim samotným v mládí nepodařilo. Chtěli jste být fotbalovou hvězdou, ale nevyšlo to? Můžete nutit chodit svoje dítě na tréninky a neustále sportovat, ale pokud dítě samo nechce a nemá potřebné vlohy, nikdy z něj sportovce roku neuděláte. Raději se u svého dítěte snažte rozvíjet to nadání, kterým opravdu oplývá. Rádo dělá chemické pokusy, počítá matematické příklady, píše slohové práce nebo maluje? Podporujte ho v tom, co ho skutečně baví, i když jste si pro něj vysnili něco jiného. Zajímejte se o jeho zájmy a povídejte si s ním o nich. Bojíte se, že se vaše dítě například malováním neuživí? Pokud je to to, co mu jde ze všeho nejlépe, čím jiným by se měl uživit?



Obyčejnost se nenosí

Dnešní doba je už taková, že bohužel příliš nepřeje průměrnosti. Všichni požadují ty nejlepší, originální a výjimečné výkony. Není proto divu, že maminky chtějí držet krok s ostatními a snaží se ze svého dítěte vychovat nadprůměrného jedince. V určité míře tyto snahy skutečně vedou k lepšímu rozvoji dětí, pokud jsou však přehnané, spíše dětem škodí. Je opravdu nutné, aby se dítě ve třetí třídě učilo mluvit třemi jazyky a navštěvovalo alespoň tři zájmové kroužky? Některému dítěti může tento režim vyhovovat, jiné se však pod jeho tíhou hroutí. Nezapomínejte proto na přání a svobodu vašich dětí, mějte je rádi takové, jaké jsou, a nesnažte se z nich udělat někoho jiného.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.