Aspergerův syndrom u dětí

Aspergerův syndrom je odborníky nejčastěji označován jako vývojová porucha mozku. Obvykle bývá řazen k problematice autistického spektra. Jeho diagnostikování je ovšem někdy zdlouhavé a poměrně složité. To proto, že mnohé z jeho možných projevů samy o sobě nemusejí být, třeba i delší dobu, vnímány jako symptomy onemocnění.

Autismus u dětí | Foto: Shutterstock
Autismus u dětí | Foto: Shutterstock

Aspergerův syndrom v praxi

Aspergerův syndrom může být rozpoznán a určen už v době předškolního věku dítěte, někdy je ovšem diagnostikován až v pubertě nebo dokonce až v dospělosti. To ale neznamená, že by jím člověk do té doby netrpěl. Úskalí při stanovení této diagnózy spočívá mimo jiné v tom, že se velmi často jedná o jedince s nadprůměrným intelektem. Intelekt často výrazně kontrastuje s chováním a jednáním v běžných životních situacích.



Jak se projevuje?

Dítě s Aspergerovým syndromem může působit na své okolí jako nevychované, nezvladatelné a zlé. Často je hyperaktivní a výrazně se u něj projevuje porucha pozornosti. S jakoukoliv změnou ve svém okolí se vyrovnává jen velmi obtížně. Uvádí se také, že obvykle není schopno porozumět mimoslovnímu projevu, nechápe správně řeč těla, gesta, mimiku, tón hlasu. Jeho reakce na podnět často nebývá adekvátní dané situaci.

Nahlížení rodičů očima okolí

Rodiče dětí s Aspergerovým syndromem bývají přihlížejícími odsuzováni, obviňováni z neschopnosti na dítě výchovně působit a stanovit mu hranice, které si nesmí dovolit překročit. Skutečnost je ovšem poněkud jiná. Odborníci se shodují v tom, že dítě s Aspergerovým syndromem není nevychované, nezvladatelné ani zlé proto, že by takové být cíleně chtělo, ani proto, že rodiče něco zanedbali při jeho výchově. Mozek dětí s Aspergerovým syndromem je nastaven tak, že dovednost optimálně komunikovat je omezena minimálně rozvinutou schopností empatie. Někdy se dokonce uvádí, že empatie těchto lidí je nulová.

Omezení s nemocí související

Aspergerův syndrom minimalizuje citovost. Dítě mnohdy působí na okolí hrubě a bezcitně, neadekvátně agresivními, prudkými reakcemi svým blízkým často citově ubližuje. Jenomže, problém spočívá v tom, že jinak jednat nedokáže, jeho schopnost kontrolovat a následně usměrňovat své emoce není dostatečná.



Ti, kteří dítě vychovávají, musí tento fakt přijmout jako skutečnost, kterou nemohou změnit, pouze částečně ovlivnit, zmírnit. Musí dokázat zbavit se pocitu viny a obrnit se trpělivostí. Nic nezmůže přílišná autoritativnost, přísnost ani příkazy, naopak může pak dojít jen k dalším negativním reakcím na podněty, které jsou pro dítě nepřijatelné. Dítě nedokáže přijmout kompromis, podřídit se tam, kde potřebuje prosadit své ego. Uvádí se, že Aspergerův syndrom bývá synonymem pro výrazný egoismus a nesnadnou sociální přizpůsobivost. Výrazným a častým problémem bývá zařazení do kolektivu, přestože mnohdy děti (i dospělí) s Aspergerovým syndromem po kolektivu touží a jsou rádi jeho středem.

Včasná diagnostika je výhra

Včasné rozpoznání Aspergerova syndromu u dětí může předejít mnoha potížím v běžné komunikaci. A tím i mnoha nedorozuměním, která bývají způsobena nikoliv neposlušností dítěte, ale jeho neschopností na požadavky svého okolí, dospělých nebo vrstevníků, přistoupit, správně je chápat a optimálně na ně zareagovat. Zloba ani nepochopení toho, co se od dítěte vyžaduje, nejsou dětský rozmar. Jsou výrazem omezující vývojové poruchy, o které se neví přesně, jak a proč vzniká. Uvádí se ale, že bývá dědičná, a jako taková je pouze málo ovlivnitelným celoživotním hendikepem.

Tip pro čtení!
S Aspergerovým syndromem bývá spojená hyperaktivita u dětí. Nicméně není pravidlem, že hyperaktivní dítě bude postiženo tímto syndromem.

Přístup k diagnóze Aspergerova syndromu

Je nezbytné naučit se k Aspergerově syndromu přistupovat s rozvahou a pokoušet se alespoň o drobné pozitivní korekce chování dítěte. To, že je mnohdy taková rada nesnadno realizovatelná, může potvrdit většina rodičů dětí s tímto diagnostikovaným onemocněním. Metodickou pomoc nabízí Asociace pro pomoc lidem s autismem, APLA, která se diagnostikou Aspergerova syndromu zabývá. Jedná se o poradenství s terapeutickým vedením. Cíl terapie je formulován velmi výstižně:“…jak žít doma zase normálně, jak se z toho všeho nezbláznit, jak naložit se svou bezmocí…“.



Sdílené zkušenosti mohou být obvykle velmi přínosné pro přístup k individuální výchově dětí s Aspergerovým syndromem. Tato výchova má svá specifika a výrazná omezení. Z pohledu nezasvěcených se obvykle rodiče těchto dětí nespravedlivě a nesprávně jeví jako dítětem neakceptovatelně manipulovatelní a ve výchově selhávající. Z pohledu zasvěcených odborníků to však jsou nesporně rodiče vystavení obrovskému každodennímu psychickému tlaku. A jako takoví potřebují nezbytně odbornou metodickou pomoc s výchovou svého, přes všechna úskalí Aspergerova syndromu milovaného, dítěte.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.