Jak na malého agresora

Zdá se i vám, že se s agresivitou u dětí setkáváme stále častěji? Také sledujete, že věk malých agresorů je čím dál tím nižší? Je to daň za dnešní modernou dobu plnou brutálních počítačových her a akčních filmů či fenomén moderní doby? Vždyť už i kreslené pohádky typu Tom a Jerry jsou plné agresivity.

Křičící kluk | Foto: Shutterstock
Křičící kluk | Foto: Shutterstock

Dospělý je vzor

S agresivitou se děti setkávají nejen na televizní obrazovce, ale už i ve školkách, školách, při dětských hrách, ale i ve svém blízkém okolí. Stává se bohužel součástí jejich dětského přirozeného vývoje a utváří jejich sociální schopnost komunikace ve společnosti. Na rodičích, učitelích a vlastně všech dospělých leží úkol, dětem vysvětlovat, že někoho bít či urážet se nemá. Každý z nás by měl dávat dětem dobrý příklad, a tím je vychovávat.



Lhostejnost dospělých podporuje agresivní chování dětí

Pokud jsou pedagogové tolerantní k agresivnímu chování dítěte, stává se jejich lhostejnost podhoubím pro jeho další agresivní chování, které může později nabrat na intenzitě. Pokud se školák svého trestu nezalekne, bude stále více využívat své převahy nad slabším spolužákem ke svému prospěchu. Tady je na místě jednat okamžitě a ne trest odkládat.

Nebýt lhostejný k agresivitě platí nejen u pedagogů a vlastních potomků, ale např. na ulici, kde se můžeme stát svědky šikany dětí i my. Pokud agresivní děti, neokřikneme, nepomůžeme a nevychováváme. Naopak posilujeme v nich vědomí, že násilí je normální! Proto nebuďme lhostejní k okolí kolem sebe. Děti nás sledují, a tím, jak se chováme my, získávají svůj vzorec chování do vlastního života.

Výchova příkladem

Ruku na srdce, nemáte i vy občas tendence s někým zatřepat, když vás naštve? Samozřejmě je na rodičích, aby vštěpovali dítěti dobré chování, ale už i ty nejmenší děti často zkoušejí, co si můžou a nemůžou dovolit.

Agresivitu ovlivňuje v prvé řadě povaha dítěte, která je podmíněná částečně geneticky. Do jisté míry je také ovlivněna výchovou a vlivem prostředí. Dítě ze sociálně slabé rodiny, které se setkalo s agresivním chováním u svých blízkých, má větší pravděpodobnost, že se samo v budoucnu stane agresivním.



Šikana už ve školce

Věk agresorů se opravdu snižuje. Už malé tříleté dítě si dokáže na pískovišti vybojovat agresivitou lopatičku. A je na přihlížející mamince, jak se k tomu postaví. Jestliže dítě okamžitě nepokárá a tuto situaci pouze přehlédne, dítě si zapamatuje, že násilím si své přání vydobude. Stejně tak i v předškolním věku se setkáváme s násilím a šikanou ve školkách. K většímu množství dětí není možné, aby paní učitelka měla všechny děti pod dohledem, a často se slabší děti stávají cílem těch silnějších.

Hranice ve výchově

Ve výchově je velice důležité stanovit přesné hranice, co dítě smí a nesmí. Pokud je výchova příliš tolerantní, nebo se dítěti málo věnujeme, potomek pak neví, jak se chovat a jak má své negativní emoce ventilovat. Přílišnou svobodou bez hranic dítěti tak vlastně škodíme.

Kdo bývá typickým násilníkem?

Pokud vyloučíme u dítěte poruchu osobnosti a chování, statistická data mluví jasně. Násilníci se rekrutují z rodin, kde jim nebylo poskytnuto dostatek lásky, uznání a kde nebyla vymezena jasná pravidla chování.

Problematičtí dospělí s agresivními sklony velice často sami zažívali v dětství vlastní nepochopení a nejistotu.

Nedostatek času na dítě

Rodiče přitom ani nemusí být násilníci, stačí i to, že nemají na své dítě čas. Toto si ale často rodiče nechtějí připustit a svoji péči nahrazují drahými hračkami, tablety a dárky, které ale nenahradí aktivní přítomnost rodiče. Dítě si připadá odstrčené a hledá místo, kde by se mohl prosadit a vynutit si tak svou pozornost, k čemuž jim může pomoci právě násilí mezi vrstevníky.

Vliv špatných kamarád

Děti už ve školce vytvářejí skupinky. Často je spojuje nějaká společná zájmová činnost, podobné hodnoty a zážitky. Pokud se dítě ocitne ve špatné partě, kde vládne agrese, může ho to vést k ztotožnění se špatnými hodnotami nebezpečnými pro jeho budoucí vývoj.

Vliv médií na násilné chování dětí

Dítě se často ztotožňuje s hlavní postavou filmu pro dospělé, kde jen málokterý hrdina má kladný charakter. I v dopoledních či odpoledních hodinách může sledovat rychlé akční scény plné násilí, ve kterých se neorientuje a které před kamarády napodobuje různými kopy a útoky. Toto nelichotivé zjištění platí i v řadě animovaných pořadů pro děti typů Pokémonů, kde se ztrácí dobrý vzor.



Proto je důležité mít pořady, na které se dítě dívá, pod kontrolou. Ideální je omezit na vybrané dětské, nejlépe vzdělávací pořady. Pokud můžeme, sledujeme televizi společně s ním a komentujme dění na obrazovce, aby pořadu dobře rozumělo. Nejlépe je omezit televizi na dobu nezbytně nutnou a dopřát mu společné chvíle zábavy či práce s rodinou.

Jak zasáhnou při agresi?

Jaká platí základní pravidla, jak se vypořádat s agresí u svého dítěte:

  • Okamžitý trest bez odkladu
  • Výše trestu by měla být přiměřená události
  • Informovanost proč jej trestáme (protože jsi kousl kamaráda)
  • Trestem je věc ukončena a nebudeme se k události vracet
  • Trestáme bez emocí

Jak zabránit vzniku agrese?

Nejúčinnější zbraní proti agresí je agresi předcházet. Jaká je účinná prevence agresivních sklonů u dětí?

  • Pokud nechcete, aby vám doma vyrostl násilník, věnujete dítěti lásku a čas. Materiální věci jsou zde nepodstatné.
  • Objímejte se. Dejte mu vědět, že jej milujete. Mnoho řečí nahradí jedno pevné objetí.
  • Dopřejte dítěti prostor k seberealizaci. Najděte mu činnost, ve které má možnost vyniknout.
  • Dopřejte mu sportovní vyžití. To se netýká jen sportovních typů. Pohyb je zdravý a je to účinná pomoc při negativním zvládání emocí. Dnešní děti trpí nedostatkem pohybu, dopoledne jsou ve škole, pak v kroužcích. A doma pak zlobí. Dopřejte jim pohyb!
  • Dejte dítěti zajímavou práci, ať se nenudí. Svěřte mu nějaký úkol.
  • Chvalte jej. Vždycky si najděte něco, za co si dítě pochvalu zaslouží. Objekt jeho snažení nemusí to být přitom vůbec dokonalý, záleží na jeho pocitu „dokázal jsem to!“
  • Stanovte ve své výchově pevná pravidla, které budete oboustranně dodržovat. Nebuďte lhostejní k životu svého potomka. Dokud ještě můžete ovlivnit jeho myšlení, názory a pocity, neokrádejte se o to, být mu dobrým rodičem!
  • Místo sledování televize či obrazovce počítače dávejte přednost čtení pohádek či příběhů, kde bývá zlo potrestáno a dobro vítězí. …


Může se ale také stát, a stává se, že agresivita dítěte bývá často voláním o pomoc. Pokud je dítě nezvladatelné a rodiče si s ním neví rady, je na místě vyhledat pomoc odborníka dětské psychologické poradny. Hodně štěstí!