Když nás trápí dětský vztek
Miminko roste, prospívá, usmívá se na každého, koho potká. Maminka je pyšná na svého nevinného andělíčka a v duchu opěvuje moderní výchovné metody, které při jeho růstu praktikuje. Nedlouho po jeho druhých narozeninách spolu jako každý pátek vyrážejí na velký nákup do supermarketu. Usměvavé a klidné batolátko si prohlíží zboží a rozhodne se, že chce právě toho velkého růžového medvěda, který má na tlapkách srdíčka, co blikají. Maminka mu klidně vysvětlí, že je příliš drahý a že spolu napíšou Ježíškovi, zda by ho nepřinesl pod stromeček.
Do této chvíle klidné a hodné děťátko začne nepříčetně ječet na celý obchod a nezabere ani laskavé slovo ani výhrůžka. Spolu s jekotem létají z nákupního košíku různé věci a skončí to pár pěknými kopanci do maminčina bříška. Vyděšená maminka utíká zahanbeně z obchodu i se řvoucím dítětem pronásledovaná vyčítavými pohledy zákazníků. Co to znamená? Je to normální? A hlavně dá se s tím něco dělat?
Dětský vztek
Maminky se mohou uklidnit, dětský vzdor a vztek je v tomto věkovém období naprosto normální a je to vlastně známka zdravého vývoje dítěte.
Mezi druhým a třetím rokem se u děťátka začínají rozvíjet vlastnosti jeho budoucí osobnosti a ono si formou vzteku, pláče, neposlušností či agresí vymezuje hranice, co si ke svým rodičům může dovolit, kam až v prosazování svých přání může zajít či jak hluboká je rodičovská láska. Někdy tato vývojová fáze trvá až do období předškoláka (cca pět let), nebo dokonce ještě v první třídě jsou občas patrné rysy přetrvávajícího dětského vzdoru.
Každé dítě prožívá období dětského vzdorování s jinou intenzitou projevů. Vše závisí na temperamentních vlastnostech dítěte. Někteří rodiče mají to štěstí, že období vzteku ani nezaregistrují, jiné děti mají vzdor v plačtivé podobě, ale většina dětí se vzteká, křičí nebo dokonce hází s věcmi či okolo sebe bije.
Mnoho rodičů je ze změny chování svého drobečka zmatena a neví, jak se správně zachovat. Je však důležité dodržovat určitá pravidla, aby později nebylo hůř.
Rodiče a vztekající se dítě
Většinou k výbuchům dětského vzteku dochází na veřejnosti nebo v širší rodinné společnosti, kdy má dítě dostatek diváků. Podněty k záchvatům můžou být různého charakteru – nesplnění požadavků, změna činnosti, nuda, hlad, únava a mnoho jiných.
Ve společnosti jsou tyto projevy nepříjemné, rodiče se cítí trapně a zklamaně, zvlášť když jejich dítko neposlouchá ani uklidňování, ani výhrůžky, ani fyzické usměrňování.
Jak jednat se vztekajícím se dítětem
Bylo zjištěno, že vztekající se dítě neslyší, co mu kdo říká, proto je zbytečné na ně při probíhajícím záchvatu mluvit nebo křičet. Rodiče by měli také přemýšlet nad tím, jaká je příčina záchvatu vzteku a pracovat s jeho prevencí.
Existují různá doporučení, jak vztek ovládnout. Nad některými se člověk pousměje, jiná ho vyděsí, ale nad některými je dobré se zamyslet, zda by na toho jejich drobečka nezabrala.
„Nech ho vyřvat“
Jedno z nejčastějších lidových doporučení je nechat dítě prostě vyvztekat. Když dítko zjistí, že se snaží zbytečně, samo se zklidní a pak je možné s ním příčiny vzteku probrat. Jenže na rušném náměstí, v obchodě, restauraci či na návštěvě je hodinový řev nepřijatelný.
Ignorace
Další možnost, jak vztek ovládnout, je dítě ignorovat a chovat se, jako by nebylo. Když vztekající se dítě zjistí, že nemá žádné diváky, přestane samo. Je to metoda účinná, ale ignorovat dítě při procházce v cizím prostředí či na frekventované ulici je dost nebezpečné. Proto je vhodnější tento způsob využít v domácím prostředí.
Zkusit změnit zájem
Pokud to jen trochu jde, je možné upnout zájem vztekajícího se dítěte na jiný objekt – zvířátko, projíždějící auto, zvuk, činnost a podobně. Zvědavost dítěte vyhraje a maminky si pro tuto chvíli mohou oddychnout.
Svačinka
Někdy záchvaty vzteku u dětí vznikají, když jsou hladové. Proto by maminka měla nosit svačinku, která děťátko, co má vztek z hladu, uklidní. Měla by však dávat pozor na to, aby své dítko nepřekrmovala laskominami, pro které by se znovu a znovu začalo vztekat.
Pevné objetí
Dětští psychologové při záchvatu dětského vzteku doporučují dítě pevně obejmout. Kontakt je pro dítě důležitý a dovede uklidnit. A děťátku pomáhá i pocit, že na to není samo, že ho mají rodiče rádi, i když se zrovna teď nechová tak jak by mělo.
Existuje mnoho rad, jak zvládnout dětský vztek. Rodiče mohou studovat mnoho knih zabývajících se zvládáním dětského vzteku, ale nejdůležitější je své dítě znát a poznat i příčiny jeho vztekání. Poté dokážou správně spontánně zareagovat a své dítě uklidnit a to je nejlepší.
Na co by rodiče měli raději zapomenout
Je všeobecně známo, že děťátko se učí nejlépe nápodobou vzoru. A svůj vzor vidí ve svých rodičích. Než si začne utvářet vlastní životní názory a postoje, napodobuje své rodiče. Přejímá jejich modely chování ty pozitivní, ale i ty negativní. Proto je důležité, aby rodiče na dítě nekřičeli, nebyli sprostí, nezaujímali příliš dotčený postoj nebo příliš fyzicky netrestali. Dítě pak tyto modely bere jako správné a do budoucna by to u něj mohlo vyvolat poruchy chování.
Trpělivost a důslednost
Aby se děti naučily ovládat své negativní emoce a brzy pochopily hranice, kam až mohou zajít, je třeba, aby rodiče byli trpěliví a důslední. Ono se dobře radí, ale když je maminka unavená, hladová nebo v časovém stresu, tak mnohdy raději ustoupí, než aby dodržovala pravidla, která si v rodině stanovili. Rodiče si ale musí uvědomit, že pokud budou ve své výchově nedůslední a budou dítěti při záchvatech vzteku ustupovat, může to mít velmi negativní vliv na pozdější život jejich potomka.
Jaká je ta správná cesta?
Nejde nastavit tu jedinou správnou cestu předcházení a zvládání dětského vzteku, protože každé dítě je jedinečné a potřebuje tak něco jiného. To, co však potřebují všechny stejně, je rodičovská láska, pocit, že nejsou samy a, i když se vztekají, brečí, hází věcmi nebo kopají okolo sebe, má je někdo rád. Dospělí také nejsou dokonalí, dělají chyby a můžou být pro dítě vzorem, jak ty chyby napravit.