Mlácení přes ruce

Občas umí každé dítě rodiče pěkně pozlobit a rozčílit. Málokdo dokáže v takové situaci zachovat chladnou hlavu a dítěti vše slovně vysvětlit. I když toho tedy později rodič téměř vždy lituje, někdy zkrátka svému dítěti naplácá – většinou přes zadek či „ručičku, která to udělala“.

Fyzické tresty u dětí | Foto: Shutterstock
Fyzické tresty u dětí | Foto: Shutterstock

Je však takové plácání přes ruce vhodné a efektivní? Má požadovaný účinek (aby dítě znovu věc neopakovalo) a je správným výchovným prostředkem? Nebo bychom od něj měli upustit?



Odkládání problému

Zda jsou tělesné tresty na dítě účinné a zabírají, se neshodují ani odborníci. Záleží totiž především na povaze dítěte. Některým citlivým dětem mohou spíše uškodit, než výchovně pomoci. U jiných zase mohou být tím jediným, co na ně platí. Samozřejmě pouze v určité snesitelné míře! Lehké poplácání někdy dítě ani téměř necítí, spíše si je vědomo svého provinění a cítí určitou hanbu. Nakonec tak možná utrpí spíše jeho ego než tělo. Ale i v tomto případě se s tělesnými tresty musí zacházet opatrně, vzbuzují totiž v jedinci agresivitu.

Rodič by si měl uvědomit, že tělesný trest je pouze dočasným řešením. Pokud dítě hodně zlobí, či udělá nějakou „špatnou“ věc, dostane od dospělého přes zadek nebo přes ruku. Tím se obvykle dítě uklidní a začne se chovat slušně, podle našich představ. Nebude to však trvat dlouho a začne se opět předvádět. A tak rodič s těmi nejlepšími úmysly trest zopakuje (minule to přece fungovalo) a mírně přitvrdí. Tresty se postupně navyšují a utváří se uzavřený kruh. Je pak těžké se z něj dostat, rodiče neví, co mají dělat a jsou bezradní. Z toho vyplývá, že se dítě pomocí tělesných trestů nenaučí zodpovědnosti za své činy. Neustále hraje s rodičem hru, zda ho přistihne, potrestá, do jaké míry, a kdy to rodiče konečně přestane bavit a nechá dítě být. Což se také nakonec stane.



Děti, které jsou tělesně trestané, se nenaučí ani sebeovládání. Zkrátka řádí do té doby, dokud rodič nezasáhne. Jakmile pak trest přijde, utvoří si dítě představu, že může opět zlobit, protože svůj trest už si přece odpykalo a vše je vyrovnáno. Plácání přes zadek, ruce a další podobné tresty se tak zdají být neúčinné. Jakýkoliv takový trest je navíc pokořující a může v dítěti vyvolávat hněv nebo pomstychtivost. Děti, které jsou často tělesně trestané, jsou nejisté. Nevěří si, což může mít neblahé následky pro jejich osobní i kariérní život. Tělesně trestané děti často trpí nízkým sebevědomím. Zafixují si také, že když něco udělají špatně, ihned přijde trest. V pozdějším věku se pak budou trestat samy a budou se přehnaně sebeobviňovat. To však má negativní vliv na duševní zdraví jedince a jeho sebe hodnotu.

Ruce jsou křehké

Zřejmě každý z nás alespoň jednou v životě slyšel od rodičů větu „Která ručička to udělala?“, po níž následovalo plácnutí přes „zlobivou“ ruku. Navíc plácnutí přes ruku dítě více zabolí (štípne) než plácnutí přes plínku. Tvrdí (a většinou také hrdí) jedinci vzdorují, tváří se jako kdyby se nic nestalo, a někdy dokonce situaci okomentují s tím, že to nebolelo. Citlivé děti se naopak rozpláčou a chtějí utěšit.



Pak je tu ještě třetí reakce, dítě se urazí, přestane komunikovat a drží si od rodiče odstup. Ani jedna reakce ale není výchovně efektivní a tak plácnutí přes ruku nezaručuje, že se dítě opět nezachová nežádoucím způsobem. Uvědomte si také, že malé děti vše zkoumají a zkoušejí, a to hmatem. Dotýkají se proto různých věcí, i těch, co by neměly. Plácnutím přes ruku se ale nic nenaučí. Je třeba jim slovně vysvětlit, proč na určitou věc nemají sahat.

Malé děti také často napodobují jednání rodičů, takže pokud je budete plácat přes ruku, může se stát, že vám to někdy oplatí. Nebo to pak později aplikují na další děti v mateřské škole. V potaz by měli rodiče brát i křehkost dětských rukou. Kůstky v ruce batolete jsou velmi křehké a mohou se lehce poškodit nebo zcela zlomit. Někdy nastane situace, kdy je plácnutí přes ruku nejúčinnější a nejrychlejší metodou, jak dítěti v něčem zabránit. Rozhodně by se však nemělo používat několikrát denně a při každém problému. Pozor si dávejte zvláště na jednání v afektu, nebo pokud máte zrovna špatný den. Dítě nemůže za špatné věci, které se vám ten den přihodily, proto si na něm nevybíjejte zlost.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.