Krok za krokem s dětským introvertem

Zda je dítě introvert nebo extrovert se dá poznat již v brzkém věku. Zvláště pak při interakci s ostatními dětmi v mateřské škole nebo na dětském hřišti. Pokud se do společných aktivit příliš nezapojuje, raději si hraje samo nebo se na ostatní děti pouze dívá, máte nejspíše doma malého introverta. Jak s takovým dítětem jednat a je potřeba se o něj bát?

Introvertní dítě | Foto: Shutterstock
Introvertní dítě | Foto: Shutterstock

Uzavřené a tiché dítě

Dítě introvert je tiché, klidné a hraje si raději samo v klidu ve svém pokojíčku. Nepotřebuje pro svoji zábavu příliš pozornosti ani spoustu lidí kolem. Má zkrátka svůj vlastní svět jen pro sebe. Introverti rádi poslouchají a pozorují ostatní děti a dospělé, sami toho přitom moc nenamluví. Mezi jejich oblíbené činnosti patří sledování pohádek, čtení knížek a různé výtvarné aktivity. Povaha introverta je klidná, tichá a hloubavá. Jedná se o lidi nenápadné, uzavřené do sebe a nenáročné. Právě jejich uzavřenost před ostatními lidmi, citlivost a zranitelnost jim však mohou leckdy ubližovat. Nelehké to pak mají s výchovou i rodiče takových dětí.



Zda je člověk introvert, nebo extrovert má již od narození dané a nelze to změnit. Nechápete-li, že je vaše dítě téměř neustále samo a o kamarády nejeví přílišný zájem, uvědomte si, že už je prostě takové a nepředěláte ho. Můžete se ho snažit povzbuzovat nebo dokonce přímo nutit trávit více času s kamarády, sourozencem či dalšími lidmi, nejspíše však vaše snaha nebude nic platná a po čase vás to přestane bavit. Introvertní předškoláci zkrátka nevyhledávají přítomnost ostatních lidí a vystačí si sami se svými myšlenkami. Rodiče se mohou tímto chováním svého dítěte trápit, není však důvod, i samotáři dokážou být spokojení a šťastní. Rozhodně na něj proto netlačte a už vůbec ne před zraky cizích lidí. Můžete se také bát, jak se uzavřený jedinec později vyrovná s náročnými požadavky života, jak například zvládne nutnou komunikaci ve škole a později v práci nebo jak si najde životního partnera. I z introverta však může vyrůst silný jedinec, který se dokáže mezi lidmi prosadit. Vždy však bude potřebovat svůj klid a soukromí.

Jak se chovat?

Rodiče by své dítě introverta neměli do ničeho nutit. Můžete se však lehčími zásahy pokoušet o jeho zapojení se do kolektivu. Například se domluvit s ostatními rodiči a jejich dětmi na společně stráveném dni s aktivitami pro děti nebo si udělat hromadný výlet. Nečekejte však, že bude vaše dítě ihned sršet nadšením – nejprve bude spíše rozpačité a váš nápad ocení později, až si vše promyslí. Máte-li podezření, že vaše dítě něco trápí, ale nechce vám o tom říci (což dělají introverti velmi často), netlačte na něj, ale jemně a nenápadně zkuste zjistit, co se stalo. Svěří-li se vám, podejte mu pomocnou ruku, odmítne-li s vámi o problému mluvit, nechte věc prozatím být a vraťte se k ní později.

Introverta nepředělávejte a nedělejte z něj chudinku. Ano, introverti potřebují citlivější přístup, ale nepotřebují soucit či lítost. Introverti vůbec nejsou ochuzení jedinci sedící v koutku, naopak mají velice bohatý vnitřní svět, velkou fantazii a představivost a originální nápady. Velmi často se z těchto jedinců stávají umělci různého druhu. Vždy mu buďte oporou a dejte mu najevo svoji důvěru, i když jeho chování nebudete chápat nebo vám bude připadat podivné a nemístné. Pomalu, lehce a jemně ho učte žít s ostatními a někdy i příliš extrovertními lidmi, s kterými zkrátka bude muset komunikovat a vycházet. Začněte od úplných maličkostí a postupně spolu posouvejte hranice. Pokud se třeba vaše dítě něčeho bojí nebo stydí, pomalu se s ním snažte tyto obavy překonat.



Introvert ve školce

Ve školce si nehraje s ostatními dětmi, sedí na lavičce a kouká kolem. Nezlobí, nekřičí a nepláče. Učitelky o něm téměř neví. Sám od sebe se neprojevuje. Tak se chová introvert ve školce. Rodič pak může mít o své dítě strach. Ve většině případů se však časem chování dítěte změní a ve škole již nemá problémy a chová se jako ostatní děti. V pubertě se pak může chovat úplně opačně – neustále chodí s kamarády po venku a na večírky. Pokud je navíc dítě jedináček, může mu hodně pomoci narození sourozence, díky kterému se „otrká“. Stejně tak mají na introverty dobrý vliv starší sourozenci, s nimiž si hrají a získávají od nich nové zkušenosti, kamarády a také pocit ochrany.