První noc bez mámy a táty

K oblíbeným rituálům čerstvých rodičů patří i večerní uspávání dětí. Co dělat, aby dítě spokojeně usnulo, se dá celkem brzy zjistit. Samozřejmě hodně záleží na věku. Miminka se většinou uspávají chováním a broukáním, větší děti chtějí slyšet pohádku a držet maminku za ruku.

Klidný spánek u dětí | Foto: Shutterstock
Klidný spánek u dětí | Foto: Shutterstock

Miminka převážně spí v jedné místnosti s rodiči. Málokdo má odvahu nechat spát dítě samotné od prvních měsíců. Názory na to, od kdy nechat dítě usínat samo, a jestli vůbec uspávat, jsou různé.



Uspávat či neuspávat?

Máte-li srdce dítě večer položit do postýlky a odejít, možná si ušetříte některé pozdější starosti, když budete muset učit dítě usínat samo. I tak se přimlouvám za uspávání. Malé dítě je prostě moc rádo s maminkou a jistotu před usnutím, že je mu nablízku, pro klidnou noc potřebuje. Uspávací období netrvá věčně a odvykání dá někdy trochu zabrat. Přesto ale vzpomínky na tyto večerní chvilky před spaním patří k těm nejkrásnějším. Až přijde čas, dítě se naučí usínat samo. Když na to půjdete dobře, nemusí to ani trvat moc dlouho. S čím však mohou být problémy je zvyk dítěte usínat při světle, Dobře si rozmyslete, jaké noční světlo, a zda vůbec, budete při usínání dítěte používat. Velmi těžko si odvyká.



Jak skončit s ukolébavkou

Dítě zvyklé na uspávání snadněji odvykne, když je už natolik velké, aby mohlo pochopit, že se pro něj něco změní, když půjde večer do postýlky. Až ho uložíte obvyklým způsobem, krátce s ním zůstaňte. Pak řekněte, že musíte na chvilku odejít do kuchyně, třeba umýt nádobí od večeře, a že se brzy vrátíte. Je moc důležité, aby to byla pravda. Opravdu v kuchyni třeba nějaký ten talířek opláchněte, a vraťte se za dítětem. Bude tak mít jistotu, že jste nablízku. Dveře nechávejte otevřené a každý večer nechávejte dítě samotné o něco déle. Naučí se tak po nějakém čase usínat samo úplně přirozeně a bez stresu.

Velká postel – velké lákadlo

Jestliže dosud spalo dítě společně s vámi v ložnici a vy jste nic nechtěli lámat přes koleno, tak doba, kdy se večer naučí usínat samo, je i vhodnou dobou k tomu, aby mohlo začít samo spávat ve svém pokoji.



Vlastní pokojíček miluje snad každé dítě, zvlášť když je zařízený hlavně podle jeho představ. Ale často ho považuje spíše za hernu, než za místo, kde by mělo i spát. Stěhování do vlastního pokoje je dobré spojit s nákupem velké postele, která nahradí dětskou postýlku. Na velkou postel se většina dětí moc těší. Snadno tak potomkovi vysvětlíte, že už je veliký/á, má velkou postel a může proto spát ve svém pokoji bez maminky.

Zase bude potřeba nějaký čas k tomu, aby si dítě v pokoji přes noc zvyklo. V noci i ten nejkrásnější pokojík vypadá jinak, než ve dne. Některé věci, nebo rozmístění nábytku, mohou na dítě ve tmě působit zvláštně. Mělo by vědět, že může za vámi kdykoli přijít, nebo zavolat, když se bude bát. Snažte se však trvat na tom, aby bylo přes noc ve své posteli. (Hračky přece nemůže nechat o samotě!) Pokud povolíte a vezmete ho k sobě pod peřinu, tak si příště najde další důvod, aby mohlo spát s Vámi. Výjimku udělejte, když se mu něco ošklivého zdá. V takovém případě u Vás hledá pocit bezpečí, a ten mu jako maminka musíte dát. Nezavírejte, nebo dokonce nezamykejte, dveře, když si to nepřeje a zajímejte se, co ho k tomu vede. Čím více si dítě smí pokoj zařídit po svém, tím raději se v něm bude zdržovat. I když Vám všechno asi nebude po chuti, dejte mu prostor k vyjádření. Je to jeho pokoj. Jste-li dobrou pozorovatelkou, můžete se tak o svém dítěti i leccos zajímavého dovědět.



Je hodně individuální, od kdy nechat spát dítě samotné. Záleží nejen na věku, ale i na povaze dítěte. Ideální je, aby spalo samo tehdy, až se na to cítí.