Příprava tatínka na porod
V dnešní době již není ničím výjimečným, že se tatínek účastní porodu svého dítěte. I pro něj je to však záležitost stresující a je lepší, když se na ni předem připraví. Ženy se na porod připravují běžně, navštěvují lékaře a předporodní kurzy.
Jaké možnosti se ale naskýtají moderním otcům, kteří se nebojí být při porodu přítomni. Co by měli vědět, a na co by měli být připraveni? A jak jim může pomoci sama partnerka?
Myslete na partnerku!
Jde-li muž k porodu poprvé, vůbec si nedovede představit, co ho tam čeká. Je nejistý a má strach – o ženu, dítě i sebe. Bude to pro něj zcela nová zkušenost a je z ní značně nervózní, leckdy více než sama žena. Jistě, může si přečíst nespočet knížek o tom, jak podrobněji porod probíhá, na co se připravit a co dělat, ale realita ho pak stejně překvapí a vykolejí. Žena při porodu nestojí o hysterického tatínka, který jí akorát bude na obtíž, ale chce někoho, kdo jí v takové chvíli bude oporou a bude vědět, jak se chovat a co dělat. Touží po partnerovi, který zachová klid a jehož přítomnost jí bude psychickou podporou.
To však není pro otce při porodu tak lehké, jak se může zdát. I on má nervy na drátkách a navíc vůbec netuší, jak se chovat k matce i lékařům. Stejně jako žena si přeje, aby to celé co nejdříve skončilo. Nejprve by si měla sama žena uvědomit, co od tatínka vůbec očekává. Chce, aby byl u porodu přítomen, má ji držet za ruku, mluvit na ni, hladit ji po vlasech a přestřihnout pupeční šňůru? Svoji představu by pak měla srozumitelně sdělit partnerovi. Vysvětlit mu, co od něj ona sama očekává. Partner by měl vědět, že maminčino přání je zde nejdůležitější a jeho vlastní ego by mělo jít tak trochu stranou.
Tři doby porodní
Každému tatínkovi je jasné, že porod je záležitost poměrně vážná, komplikovaná, bolestivá a nikdy se neví, jak dlouho bude trvat. V čem už se muži tolik neorientují, je samotný průběh porodu. Ten by mu měla partnerka objasnit. Aby muž věděl, jak se má k ženě chovat a být nejvíce nápomocen, měl by být obeznámen s tím, co se ve které fázi děje.
V první fázi porodní (začínají kontrakce a bolesti) je potřeba podpora tatínka nejvíce. Připravte muže na to, že budete měnit polohy (hledat polohu, ve které je vám nejlépe), chodit po místnosti a trávit čas ve sprše. Tato fáze navíc může trvat třeba i dvanáct hodin. Správným dýcháním a polohou může žena svým bolestem ulevit. I s tímto jí může partner pomoci – můžete dýchat společně a pomáhat ženě zkoušet různé pozice. Nyní je načase, aby tatínek partnerku podporoval, dodával jí odvahu, podával vodu a uklidňoval. Může ji taky držet za ruku nebo masírovat záda. Záleží však, co chce sama žena, proto by se jí měl muž vždy předem zeptat. Především zde se budou tatínkovi hodit znalosti z předporodního kurzu – pokud jej společně s partnerkou navštěvoval. Na předporodním kurzu se muž naučí, jak má správně partnerka dýchat, pozná možné ulevovací pozice a relaxační techniky. Bude-li žena něco chtít po sestřičce, která zrovna nebude přítomná, muž to může pro ženu zařídit.
| Tip pro čtení! Vliv otců na výchovu je bezesporu důležitým mezníkem v životě každého dítěte. Otec může být mužským vzorem jak pro syna tak i dceru. |
V druhé době porodní již dochází k vytlačování dítěte z těla matky. Trvá asi dvacet minut. Zde se ženiny bolesti navyšují a musí dítě vytlačit. Partner by měl stát u její hlavy, držet ji za ruku a psychicky pomáhat. Připravit by se měl na to, že žena bude velmi vyčerpaná, bude mít velké bolesti a bude křičet. Muž ji tak najednou nebude poznávat. Žena se bude soustředit zcela na porod, proto může partnera ignorovat – nevyžadujte její odpověď. Nepřestávejte jí však dodávat odvahu a připomínat, že brzy už vše skončí. Po narození může otec přestřihnout pupeční šňůru, pak bude miminko očištěno, zabaleno a podáno matce. Zde nastává ten moment, kdy spolu můžete sdílet pocity štěstí a lásky. Řekněte partnerce, co cítíte, oceňte ji a vaše miminko. Tím však pro ženu porod nekončí.
V třetí době porodní dochází k vypuzení placenty z těla ženy – asi dvacet minut po narození dítěte. To už ale není pro ženu tak bolestivé a vyčerpávající. Dítě je stále v náručí matky, nejspíše přiložené u prsu. Lékař ženu finálně ošetří – omyje a popřípadě zašije. Celá tato fáze trvá až hodinu. Pak je žena i s dítětem převezena na pokoj. Pochovejte si děťátko, polibte a obejměte ženu a vyjádřete všechny kladné pocity. Myslete na to, že je vyčerpaná a nechte ji odpočívat.
Na co pamatovat
- Místo panikaření ženu podporujte.
- Partnerčinu bolest sice na sebe vzít nemůžete, ale můžete jí pomoci ji snášet a dodávat jí odvahu.
- Nepleťte se lékařům do cesty a do jejich práce. Vědí, co dělají.
- U porodu můžete být vy, ale zároveň i dula, která má větší zkušenosti a může výrazně pomoci.
- Pokud máte vážné pochybnosti, že nezvládnete pohled na partnerčinu bolest a krev, k porodu raději nechoďte. Tatínci, kteří na sále omdlí, přidělávají starosti ženě i lékařům.
