Hamiltonův hmat a vyvolání porodu

Každá nastávající maminka touží porodit své děťátko přirozeně a pokud možno bez větších komplikací. Tak, aby porod proběhl co nejšetrnějším způsobem, optimálně, pro miminko i pro ni. Někdy je ale nutné vyvolat porod cíleně v době, kdy se ještě miminko k začátku své cesty na svět zatím nehlásí. A to ani přesto, že už je maminkou i lékaři netrpělivě očekáváno, že už nastal pro porod ten relativně správný čas.

Vyvolání porodu | Foto: Shutterstock
Vyvolání porodu | Foto: Shutterstock

Kdy se provádí Hamiltonův hmat?

V této situaci, dle uvážení lékaře v souvislosti s aktuální zdravotní kondicí konkrétní maminky i miminka, se obvykle zvažuje zahájit či nikoliv porod takzvaným Hamiltonovým hmatem. Rozhodující bývá doba trvání těhotenství, přičemž 42. týden je už obvykle považován za hraniční.



Ovšem i v tomto případě lékař zvažuje individuální následný postup, neboť stanovení data porodu nemusí být úplně přesné. Nejčastěji se vychází z termínu poslední menstruace, který je rozhodující pro určení předpokládaného data početí. Připouštějí se ovšem možné odchylky, a tudíž i posunutí data porodu. Uvádí se, že v gynekology vypočítaných termínech se rodí pouze kolem 5 procent dětí.

Hamiltonův hmat provádí tedy výhradně gynekolog a porodník pouze tehdy, shledá-li skutečně pro zákrok opodstatnění. Potřebuje k tomu vždy souhlas nastávající maminky. Ta by před tím, než lékař k zákroku přistoupí, měla být seznámena se všemi klady i možnými riziky této v praxi běžně používané chirurgické metody. Z diskusí na uvedené téma ovšem vyplývá, že ne vždy to takhle ideálně ve skutečnosti probíhá.

Názory odborníků na tuto metodu

V této souvislosti je namístě konstatovat, že Hamiltonův hmat bývá obvykle odborníky považován za velmi šetrný lékařský zásah s cílem zahájit porod v čase příznivém pro dítě i pro matku. Jeho nespornou předností je, že provedení zákroku probíhá chirurgickou cestou bez nutnosti podávat jakékoliv podpůrné medikamenty. Uvádí se, že Hamiltonův hmat nemá žádný negativní vliv na nenarozené dítě. A proběhne-li za dostatečně sterilních podmínek, též případné riziko možné infekce je minimální. Jisté riziko provádění Hamiltonova hmatu je zmiňováno v souvislosti se zjištěnými existujícími odlišnostmi placenty, byl-li prokázán streptokok skupiny B v poševních stěrech ženy, a pokud není reálný předpoklad pro přirozený, vaginální porod.



V čem Hamiltonův hmat spočívá?

Lékař se pokusí vyvolat porodní kontrakce, a to tak, že uvolní dolní část plodových obalů při vaginálním vyšetření gravidní ženy. Tímto způsobem dochází k uvolnění tzv. prostaglandinů, tj. látek napomáhajících k vyvolání děložní činnosti. Obvykle se uvádí, že úkon samotný není pro ženu bolestivý, ale poměrně nepříjemný, a na nenarozené dítě nikterak nepůsobí.

Co nastává po zákroku?

Výpovědi žen, které tuto metodu zahájení porodu podstoupily, se velmi různí v uváděných subjektivních následujících pocitech. Některé maminky zmiňují následné velké bolesti, jiné pouze nepříjemné pocity, některé pak dokonce, že nepocítily žádnou změnu.

Tip pro čtení!
Nastávajícím maminkám se snadnějším průběhem těhotenství může pomoci dula, a při samotném porodu kvalifikovaná porodní asistentka.

Je důležité vědět, že provedení Hamiltonova hmatu nemusí vždy znamenat zaručené vyvolání porodu. Uvádí se padesátiprocentní účinnost této metody, a to v souvislosti s aktuální připraveností organismu matky k porodu. Za předpokladu, že se porod Hamiltonovým hmatem zahájit skutečně podaří, narodí se miminko obvykle už do 48 hodin.

Různé cesty k naplnění mateřství

Čerstvě narozené miminko se má čile k světu. A maminka si často už zakrátko ani nevybaví, že ho bylo potřeba k cestě na svět přesvědčit, popohnat. Mezi ním a děťátkem, které se vehementně, ve správný čas samo a dobrovolně přihlásilo k cestě na svět, nebývá žádný rozdíl. A třeba i trochu nepříjemný pocit z nezbytného lékařského zásahu, kterým bylo putování miminka na svět zahájeno, je maminkou většinou rychle zapomenut. Radost z narozeného děťátka je totiž zaručeně účinný lék na všechna úskalí, kterými žena prošla dříve, než se skutečně stala matkou.



Cesta k mateřství bývá různá a různé jsou i prožitky, které ji provázejí. Ale to všechno zůstává už navždy podružným ve srovnání s konečným zázrakem samotného zrození. S narozením človíčka, který se stává středobodem maminčina láskyplného zájmu. Nezbývá než si přát, aby to takhle šťastně dopadlo vždycky.