Hamiltonův hmat a vyvolání porodu
Každá nastávající maminka touží porodit své děťátko přirozeně a pokud možno bez větších komplikací. Tak, aby porod proběhl co nejšetrnějším způsobem, optimálně, pro miminko i pro ni. Někdy je ale nutné vyvolat porod cíleně v době, kdy se ještě miminko k začátku své cesty na svět zatím nehlásí. A to ani přesto, že už je maminkou i lékaři netrpělivě očekáváno, že už nastal pro porod ten relativně správný čas.

Kdy se provádí Hamiltonův hmat?
V této situaci, dle uvážení lékaře v souvislosti s aktuální zdravotní kondicí konkrétní maminky i miminka, se obvykle zvažuje zahájit či nikoliv porod takzvaným Hamiltonovým hmatem. Rozhodující bývá doba trvání těhotenství, přičemž 42. týden je už obvykle považován za hraniční.
Ovšem i v tomto případě lékař zvažuje individuální následný postup, neboť stanovení data porodu nemusí být úplně přesné. Nejčastěji se vychází z termínu poslední menstruace, který je rozhodující pro určení předpokládaného data početí. Připouštějí se ovšem možné odchylky, a tudíž i posunutí data porodu. Uvádí se, že v gynekology vypočítaných termínech se rodí pouze kolem 5 procent dětí.
Hamiltonův hmat provádí tedy výhradně gynekolog a porodník pouze tehdy, shledá-li skutečně pro zákrok opodstatnění. Potřebuje k tomu vždy souhlas nastávající maminky. Ta by před tím, než lékař k zákroku přistoupí, měla být seznámena se všemi klady i možnými riziky této v praxi běžně používané chirurgické metody. Z diskusí na uvedené téma ovšem vyplývá, že ne vždy to takhle ideálně ve skutečnosti probíhá.
Názory odborníků na tuto metodu
V této souvislosti je namístě konstatovat, že Hamiltonův hmat bývá obvykle odborníky považován za velmi šetrný lékařský zásah s cílem zahájit porod v čase příznivém pro dítě i pro matku. Jeho nespornou předností je, že provedení zákroku probíhá chirurgickou cestou bez nutnosti podávat jakékoliv podpůrné medikamenty. Uvádí se, že Hamiltonův hmat nemá žádný negativní vliv na nenarozené dítě. A proběhne-li za dostatečně sterilních podmínek, též případné riziko možné infekce je minimální. Jisté riziko provádění Hamiltonova hmatu je zmiňováno v souvislosti se zjištěnými existujícími odlišnostmi placenty, byl-li prokázán streptokok skupiny B v poševních stěrech ženy, a pokud není reálný předpoklad pro přirozený, vaginální porod.
V čem Hamiltonův hmat spočívá?
Lékař se pokusí vyvolat porodní kontrakce, a to tak, že uvolní dolní část plodových obalů při vaginálním vyšetření gravidní ženy. Tímto způsobem dochází k uvolnění tzv. prostaglandinů, tj. látek napomáhajících k vyvolání děložní činnosti. Obvykle se uvádí, že úkon samotný není pro ženu bolestivý, ale poměrně nepříjemný, a na nenarozené dítě nikterak nepůsobí.
Co nastává po zákroku?
Výpovědi žen, které tuto metodu zahájení porodu podstoupily, se velmi různí v uváděných subjektivních následujících pocitech. Některé maminky zmiňují následné velké bolesti, jiné pouze nepříjemné pocity, některé pak dokonce, že nepocítily žádnou změnu.
| Tip pro čtení! Nastávajícím maminkám se snadnějším průběhem těhotenství může pomoci dula, a při samotném porodu kvalifikovaná porodní asistentka. |
Je důležité vědět, že provedení Hamiltonova hmatu nemusí vždy znamenat zaručené vyvolání porodu. Uvádí se padesátiprocentní účinnost této metody, a to v souvislosti s aktuální připraveností organismu matky k porodu. Za předpokladu, že se porod Hamiltonovým hmatem zahájit skutečně podaří, narodí se miminko obvykle už do 48 hodin.
Různé cesty k naplnění mateřství
Čerstvě narozené miminko se má čile k světu. A maminka si často už zakrátko ani nevybaví, že ho bylo potřeba k cestě na svět přesvědčit, popohnat. Mezi ním a děťátkem, které se vehementně, ve správný čas samo a dobrovolně přihlásilo k cestě na svět, nebývá žádný rozdíl. A třeba i trochu nepříjemný pocit z nezbytného lékařského zásahu, kterým bylo putování miminka na svět zahájeno, je maminkou většinou rychle zapomenut. Radost z narozeného děťátka je totiž zaručeně účinný lék na všechna úskalí, kterými žena prošla dříve, než se skutečně stala matkou.
Cesta k mateřství bývá různá a různé jsou i prožitky, které ji provázejí. Ale to všechno zůstává už navždy podružným ve srovnání s konečným zázrakem samotného zrození. S narozením človíčka, který se stává středobodem maminčina láskyplného zájmu. Nezbývá než si přát, aby to takhle šťastně dopadlo vždycky.







