Pozor na neléčený gestační diabetes

Pod pojmem gestační diabetes se skrývá onemocnění takzvanou těhotenskou cukrovkou. Týká se, dle dostupných statistik, přibližně 4% nastávajících maminek.

Cukrovka | Foto: Shutterstock
Cukrovka | Foto: Shutterstock

Co je to gestační diabetes?

Gestační diabetes je charakterizován jako porucha, která se projevuje intolerancí uhlohydrátů (porucha zpracovávání sacharidů). Uvádí se, že tato porucha způsobuje nežádoucí významné omezení. Matčino tělo totiž nedokáže v tomto případě přirozeným způsobem poskytnout plodu takové množství inzulinu, které je pro jeho komplexní zdravý vývoj nezbytné.



Doba trvání a projevů gestačního diabetu bývá časově vymezena obdobím těhotenství, a obvykle s porodem odeznívá.

Přesto ovšem toto onemocnění s sebou přináší riziko, které nelze nadále podceňovat. Odborníci se totiž shodují v názoru, že onemocnění diabetem 2. typu v pozdějším věku ženy úzce souvisí právě s prodělaným gestační diabetem v těhotenství.

Dalo by se tedy v této souvislosti konstatovat, že velmi často pouze přechodné onemocnění (v 75% všech případů onemocnění gestačním diabetem) bývá, bohužel, poměrně značně reálnou (až v 50% případů) předzvěstí budoucího možného onemocnění, které pak už bývá charakteru trvalého.

Je zjištěno, že cukrovka 2. typu o sobě dává následně vědět nejčastěji v časovém horizontu přibližně deseti let po odeznění gestačního diabetu.



Rizikové faktory vzniku gestačního diabetu

Gestační diabetes se projeví svými příznaky nejčastěji za určitých známých předpokladů. Týká-li se konkrétní ženy více z těchto jednotlivostí, je pochopitelně zcela logicky doporučováno věnovat potenciálnímu ohrožení tímto typem diabetu i větší pozornost.

Jedná se tedy konkrétně především o věkovou kategorii žen po 30. roce věku, v jejichž rodině se vyskytuje diabetes, o ženy s nadváhou, s vysokým krevním tlakem. Samozřejmým apelem k zvýšené pozornosti je prodělaný gestační diabetes v některém z předchozích těhotenství nebo porod dítěte nadprůměrné hmotnosti.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že nelze podcenit ani dnes všudypřítomný stres, který prokazatelně negativně působí i v souvislosti s možným vznikem gestačního diabetu.

V současné době se kontrolní testy, jimiž se, mimo jiné, sleduje hladina cukru v krvi, a tudíž i míra ohrožení gravidní ženy cukrovkou, provádějí u všech těhotných žen. To proto, aby se minimalizovalo nebezpečí ohrožení dítěte i jeho matky neléčeným diabetem.



V případě, že je gestační diabetes u nastávající maminky diagnostikován, přistupuje lékař k okamžitému řešení tohoto zcela jednoznačně nezanedbatelného zdravotního hendikepu.

Přístup k léčbě gestačního diabetu

Ve většině případů je postačující individuální komplexní úprava životosprávy, jídelníčkem gravidní ženy počínaje a zařazením v těhotenství prospěšných a bezpečných pohybových aktivit konče.

Dietní opatření

Dietní opatření pro gravidní ženu trpící gestačním diabetem mají vždy svá specifika. Doporučuje se, dle individuálního doporučení odborníkem, především omezit příjem sacharidů a soli, optimálně stanovit příjem tuků, upravit pitný režim, a to vše v souvislosti s konkrétním zdravotním stavem nastávající maminky.

V těhotenství se zásadně nedoporučuje používat umělá sladidla.

Je potřeba dbát ve zvýšené míře na stravování pravidelné, vyvážené co do obsahu nezbytných živin ve stravě, tak i jejího celkového denního množství. Základní doporučení zní: častěji a v menších dávkách.

Některé potraviny nemusí být pro těhotnou ženu v jejím stavu přijatelné (může jí vadit jejich vůně, specifická chuť nebo i konzistence), proto je vždy otázkou času, které bude do svého jídelníčku zařazovat. Důraz je samozřejmě kladen na pestrost, i když v některých případech je výběr v souvislosti s dietním omezením pochopitelně užší. Je proto vždy vhodné konzultovat vhodný jídelníček se zkušeným specialistou, který je schopen nabídnout alternativní řešení. To se týká především někdy sporné konzumace konkrétních druhů ovoce (obsah cukru) nebo mléčných výrobků (obsahu tuku ).



Pohybová aktivita

Se zdravou životosprávou souvisí velmi příznivě také pohyb, který prospívá samozřejmě nejen v těhotenství. Pro nastávající maminku jsou zdravé přiměřeně dlouhé procházky, nejlépe mimo město v přírodě, plavání, k individuálnímu uvážení se nabízí zařadit speciální cvičení pro těhotné nebo gravidjógu. Míra fyzické aktivita ovšem souvisí vždy výhradně se zdravotním stavem konkrétní ženy, a ta si sama na sobě ověří její působení. Nedoporučuje se zvýšená námaha, a to ani v souvislosti s výše uvedenými pohybovými aktivitami. Zásadou je zařazovat do denního rozvrhu chůzi, plavání i cvičení jen v takové míře, která je pro nastávající maminku příjemná a snadno zvládnutelná.

Inzulin

Pokud k optimální úpravě zdravotního stavu ženy nepřispěje dostatečně důsledná a důkladná, komplexní úprava životosprávy, přistupuje se u nastávající maminky k přechodné léčbě inzulinem. To v konkrétních případech zvažuje vždy lékař-specialista. Pro toto řešení se ale rozhoduje méně často, pouze v případech, kdy je to skutečně nezbytné. Léčba je aplikována vždy v návaznosti na celkový zdravotní stav konkrétní ženy. Inzulin ovšem odborníci jednoznačně považují za velmi šetrnou formu léčby jak pro matku, tak i pro zatím ještě nenarozené dítě. Nepůsobí žádnými nežádoucími vedlejšími účinky a jeho aplikace je v současné době pro nastávající maminku velmi snadná (inzulinová pera).

V současné době, jak bylo už uvedeno výše, prakticky nehrozí nebezpečí, že by příznaky gestačního diabetu nebyly u gravidní ženy rozpoznány.



Otázkou tedy zůstává jednoznačně důslednost při dodržování uvedených doporučených opatření. Přístup k těmto opatřením souvisí se zodpovědností každé ženy – k sobě i k jejímu zatím nenarozenému dítěti.

Co se může stát, není-li gestační diabetes léčen?

Uvádí se, že vzniká především nebezpečí narození dítěte s některým, s gestačním diabetem spojovaným, zdravotním hendikepem. Příkladem je možnost poporodní nedostatečně vyzrálé plicní tkáně dítěte. Následné poruchy dýchání pak souvisejí s možným prudkým poklesem insulinu v těle dítěte po porodu. Může být také oslabena schopnost celkové adaptability dítěte po porodu a v jeho těle nebývá ani dostatečné množství vápníku, pro další zdravý vývoj miminka nezbytný.

S neléčeným gestačním diabetem matky úzce souvisí nadměrný růst plodu (v jeho těle se ukládá nadměrné, a tedy nežádoucí, množství tuku). Velikost dítěte pak často vede k nutnosti provést císařský řez, tedy operativní formu porodu.



K uvedeným, základním a tedy podstatným, skutečnostem a souvislostem, vztahujícím se k potvrzené diagnóze gestační diabetes, zbývá doplnit snad ještě jediné:

Jednoznačná, tedy nezpochybnitelná, příčina vzniku tohoto onemocnění není známa. Ani prevence, která by spolehlivě ochránila před touto zdravotní komplikací, tedy neexistuje.

Když už se ale stane, že je pro nasávající maminku uvedená diagnóza neúprosnou realitou, nemusí to ještě znamenat ani výrazné omezení v jejím dalším životě, ani nebezpečí pro zdraví jejího děťátka. Pokud se bude žena řídit pokyny lékařů a pokusí se průběžně a bezpodmínečně dodržovat vše jimi doporučované, je velká pravděpodobnost návratu k předtěhotenskému stavu organismu. A dokáže-li doporučovaná dietní opatření uplatňovat i po porodu, nemusí se v budoucnosti třeba ani s žádnou z forem diabetu dokonce už nikdy setkat.