Ženy co nechtějí kojit

Vždycky to tak bylo. Vždycky se hlásalo, že mateřské mléko je pro dítě to nejlepší. Bylo to tak už i před třiceti lety. Když se žena rozhodla nekojit, aniž by k tomu měla zdravotní důvody, nikdo ji nechápal. V porodnici s ní jednali jako s exotem. Jako matka prostě nemožná!

Kojenecké umělé mléko | Foto: Shutterstock
Kojenecké umělé mléko | Foto: Shutterstock

Co se změnilo

O prospěšnosti kojení snad nemůže nikdo pochybovat. Je pro dítě nejlepší, protože je nejpřirozenější. Dnes je z něj ale doslova věda, což může, zdá se, být přirozenosti trochu na škodu. Pod vlivem mediálních masáží, kojících kampaní, laktačních poraden a kupy různých pomůcek pro kojení, mohou některé ženy nabýt dojmu, že něco tak složitého rozhodně dobře nezvládnou. Dnešní maminky si dovedou pevněji stát za svým rozhodnutím nekojit. Jsou proti tlaku okolí odolnější. Dosud se však nekojící matka často považuje za sobeckou, až krkavčí. Přání nekojit je však ze strany zdravotníků většinou respektováno. Léky na zastavení laktace může žena dostat ještě v porodnici. Případně po propuštění od svého lékaře.



Proč nekojíš!?

Důvodů, proč se žena rozhodne nekojit, může být celá řada. Jsou však většinou natolik intimní, že se určitě nesdělují na potkání. Odhalit je ale není zas tak těžké.

Fyzický odpor ke kojení se přiznává hodně špatně. Ale stává se a lze ho i pochopit. Jsou ženy, kterým je nepříjemná už sama představa dětské pusinky přisáté k jejich bradavce, samovolně vytékajícího mléka a věčně promáčeného oblečení. Tyto ženy jsou často na svá prsa celkově velmi háklivé a nemají rády žádné, ba ani vlastní, doteky v této oblasti.

Ženská ňadra patří mužům myslí si některé ženy. Považují prsa výhradně za objekt mužské sexuální touhy. Připadá jim proto jaksi nepatřičné“ živit“ jimi dítě.  Zdálo by se, že tohle nemůže být tak těžké překonat. Jenže zdání klame. Nikdo z nás nevyhledává něco, co považuje za nenormální. Tyto ženy také nechtějí obětovat kojení dokonalý vzhled svých prsů.

Strach ze selhání mívají ženy, které si zjistily o kojení teoreticky úplně vše. Paradoxně právě proto se mohou bát, že nebudou dostatečně dokonalé „kojné.“ A to je může odradit.

Nepřekonatelná únava a stres může být důvodem nekojení i pro ženy, které původně byly rozhodnuty kojit. Tento akt totiž nemusí být zdaleka tak idylický, jak ho prezentují různé propagační materiály. Kojení mnohdy přináší i nesčetné problémy. Počínaje špatným přisáváním dítěte, přes bolesti prsů, zdevastované bradavky, až po časté noční vstávání, totální nevyspání a vyčerpanost. Někdy i dítě samo kojení bojkotuje, protože sání z prsu je namáhavé.  To vše může být příčinou toho, že přes počáteční dobré úmysly, žena kojení vzdá.



Kojení, měřítko mateřské lásky?

Tvrzení, že matka, která nechce kojit, má málo ráda své dítě, je nesmyslné a ponižující. Kojení možná prohlubuje citovou vazbu mezi matkou a dítětem. Ale opravdu jen tehdy, je-li bezproblémové. Pokud znamená pro matku jen stres, není ani pro dítě velkým přínosem. Psychika ovlivňuje kvalitu i množství mateřského mléka.

Je mnoho způsobů, jak budovat citový vztah a projevovat dítěti lásku. A je přitom jedno, jestli pije z prsu, nebo z láhve. Důležitá je opravdovost citu, což dítě přesně vycítí. Čas, který maminka s dítětem stráví, mateřské doteky a pohlazení.

Ani obavy o horší zdravotní stav nekojeného dítěte není opodstatněný. Dnes jsou umělá mléka už velmi kvalitní. Počet dětí s alergiemi a ekzémy stoupá bez ohledu na počáteční výživu. Ukazuje se, že uměle živené děti celkově nejsou o nic méně zdravé a spokojené, než ty, které maminky – mnohdy za každou cenu – kojí.

Kojení není povinnost, ale právo matky. A jako k právu by se k němu mělo i přistupovat.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.