Jak se tvoří mateřské mléko

O kojení, přínosu kojení pro dítě, způsobech kojení i překonávání překážek s kojením souvisejících toho bylo jistě napsáno už mnoho. A přece ne každé mamince, která si přeje své dítě kojit, se to skutečně podaří. Ne každá zvolí takový přístup a osvojí si takový postup, který vede ke kýženému výsledku, k dlouhodobému úspěšnému kojení.

Tvorba mateřského mléka | Foto: Shutterstock
Tvorba mateřského mléka | Foto: Shutterstock

Proč se kojení nedaří?

Za neúspěchem stojí nejednou netrpělivost a nesoustavnost, dané často neúplným a nepřesným povědomím o procesu laktace. S tím souvisí jistě v neposlední řadě i zcela pochopitelná pochybnost maminky o tom, dostává-li dítě v konkrétním případě kojením skutečně dostatečné množství hodnotných živin, potřebných k jeho komplexně zdravému vývoji.



Některé maminky vzdávají kojení už po prvních dílčích neúspěšných, nebo jen málo úspěšných, pokusech. Nedovedou se přinutit, především z obavy z předpokládaného možného počátečního strádání děťátka, k vytrvalosti.

Ta je ale alfou a omegou úspěšného nastartování procesu, jehož produkt, mateřské mléko, je pro dítě nejpřirozenější, a tedy ne zcela adekvátně nahraditelný.

Je-li tedy matka odhodlána kojit, pokud si to skutečně přeje, bývá velmi často právě jen otázkou času, kdy se laktace šťastně spustí.

Dovednost, které se matka i dítě musí učit

V této souvislosti je nezbytné zmínit, že začátky kojení nebývají obvykle snadné ani pro matku, ani pro dítě. Musí se umění kojit (nechat se nakojit) teprve učit a naučit. Matka rozhodně nesmí předčasně vzdávat své úsilí na cestě vedoucí k úspěšnému spuštění tvorby mateřského mléka, ke které je velmi často dobře disponována. A dítě potřebuje, s pomocí maminky, přijít na to, jak správně využívat vrozené sací reflexy. Obojí vyžaduje svůj čas. Zaslouženou odměnou pak bývá spokojenost dítěte, které dobře prospívá, a hrdost matky, že obstála ve zkoušce, která je pro většinu maminek zcela zásadní.



Menší skupinu tvoří maminky, které z nějakého důvodu své dítě kojit nemohou, anebo i ty, které kojit nechtějí. I tento, v pořadí jako úplně poslední uvedený, přístup je nutné respektovat. Kojení není povinnost. Mělo by přinášet, kromě výživy dítěti, také oboustranné příjemné pocity ze vzájemného kontaktu mezi maminkou a děťátkem. Pokud to však žena takto nevnímá, má jistě právo rozhodnout se pro umělou výživu svého dítěte. A bude-li mu ji podávat s láskou, prospěje mu možná víc, než kdyby dítě se sebezapřením kojila jen proto, že se to od ní přirozeně očekává.

Tvorba mateřského mléka

Mateřské mléko se tvoří v mléčných žlázách, umístěných v prsní tkáni. Shromažďuje se v takzvaných alveolech, což jsou speciální malé váčky. Mateřské mléko putuje mlékovody do jejich rozšířených částí uvnitř dvorce prsní bradavky. Tady se mléko hromadí až do chvíle, kdy v ideálním případě dítě stiskne dásněmi dvorec a tak mléko otvorem v bradavce vytlačí. Sáním dítě současně stahuje dolů další mléko a tím aktivizuje takzvaný spouštěcí (laktační) reflex.

Tento spouštěcí reflex často reaguje, kromě sání, také například na hladový pláč dítěte nebo i jen na jeho pouhou přítomnost. To vše způsobuje uvolňování hormonu oxytocinu do krve. Dochází následně k stahům svalových vláken kolem mléčných žláz, které pak svým působením vytlačují mateřské mléko do mlékovodů.



Dokázat omezit míru intenzity tohoto přirozeného spouštěcího (laktačního) reflexu je přínosné třeba v případě nadměrného toku mléka při kojení, kdy se jím dítě může zalykat nebo i dusit. Požadovaný efekt se dostaví, položí-li matka ukazováček na jednu a prostředník na druhu stranu dvorce, těsně nad ústy miminka, a tlačí při tom mírně směrem nahoru. Když se rytmus sání ustálí, stačí opět stisk povolit.

Kdy se začíná mateřské mléko tvořit?

K tvorbě mateřského mléka v prsech matky nedochází bezprostředně po porodu.

Mlezivo (kolostrum)

V prvních dnech se v prsech tvoří takzvané mlezivo (kolostrum). Mlezivo dodává novorozenému děťátku důležité obrané látky proti infekcím. Jeho působením získává dětský organismus vše potřebné pro nezbytnou obranyschopnost.

Kolostrum je hustější nažloutlá tekutina bohatá na bílkoviny a minerály. Poskytuje dítěti energii, cukry, dostatečnou hydrataci. Fungování imunitního systému dítěte je nastartováno, zdraví děťátka je tak v prvních dnech jeho života po porodu optimálně chráněno.

Zcela adekvátní umělá náhrada mleziva neexistuje. Proto se maminkám doporučuje alespoň počáteční několikadenní kojení novorozeného dítěte.



Zralé mateřské mléko

Přibližně za tři až pět dnů po porodu vystřídá mlezivo už skutečné, zralé mateřské mléko. To je svou konzistencí ve srovnání s mlezivem řidší a barvou namodralé.

Mateřským mlékem se obvykle prsy výrazně zvětší a ztvrdnou. Stane se tak velmi často přes noc. Pro dítě už je obtížnější poradit si se sáním. Proto je důležité, aby si miminko dobře přivyklo na předchozí kojení mlezivem, a to pokud možno, co nejčastějším pravidelným přikládáním k prsům. Tak se dítě naučí sát, dokud jsou prsy ještě měkké.

Impulsem pro tvorbu mateřského mléka je bouře hormonů, které se v těle matky aktivně projevují. Často dochází právě zpočátku k přeplnění prsů, které jsou důsledkem toho značně bolestivé a nepoddajné. Zvětšené bývají také prsní dvorce kolem bradavek.

Hormonální rovnováha se opět vytvoří v průběhu jednoho či dvou dnů. Prsy se tvorbě mléka přizpůsobí a počáteční komplikace odezní.

Ve fázi přeplnění prsů je nutné zbavit prsy přebytečného mléka. Dítě se ale nedokáže přisát k oteklému prsnímu dvorci. Je proto doporučováno opakovanou koupelí v přijatelně horké (teplé) vodě prsy změkčit a jemně odstříkat trochu mléka tak, aby miminko mohlo začít sát.



Kojení jako přirozený proces nabídky a poptávky

Pro proces kojení obecně je potřeba přijmout jednoduché pravidlo. Chápat kojení jako přirozený proces nabídky, která odpovídá poptávce.

V praxi to znamená, že čím častěji bude maminka (alespoň zpočátku) dítěti nabízet prs ke kojení, tím více mléka celkem dítě odsaje a minimálně stejné množství se následně opět vytvoří. Stimulace prsů tak probíhá průběžně a dítě si reguluje svoji potřebu krmení. Čím častěji dítě prsy vyprázdní, tím více mléka celkem mléčné žlázy znovu vyprodukují.

Tvorba mléka se postupně přizpůsobí nárokům miminka. Dítě se snáze zasytí a intervaly mezi dvěma krmeními se prodlouží na tři až čtyři hodiny. Těmto intervalům se opět laktace optimálně přizpůsobí.

Zásadně se nedoporučuje plánovat zpočátku dítěti pevný časový rozvrh jednotlivých kojení a ten se pak pokoušet striktně dodržovat. Dítě naopak potřebuje mít dostatečnou volnost. Může se snadno stát, že bude vyžadovat pít v průběhu jednoho dne i více než dvanáctkrát.



Kvalita mléka v průběhu krmení

Kvalita dávky mléka z jednoho prsu se mění v průběhu doby kojení. Miminko nejprve saje takzvané počáteční mléko. Počáteční mléko má vyšší obsah vody, je kaloricky chudší. Dítě jím utiší žízeň. Později přichází na řadu mléko koncentrovanější, takzvané pozdní mléko, které už je naopak vysoce kalorické a dítě dostatečně zasytí.

Z uvedených poznatků vyplývá, že je důležité nechávat dítě pít při každém kojení alespoň 10 – 15 minut z jednoho prsu, aby se miminko propracovalo přes mléko počáteční také k mléku pozdnímu a nemělo zase brzy hlad.

Při dalším kojení v pořadí je potřeba přiložit dítě stejným způsobem k druhému prsu, aby oba dva prsy byly stimulovány stejně. Respektive raději vždy zásadně kojit při každém krmení z obou prsů a začínat střídavě pravým nebo levým. To proto, aby od počátku stimulace prsů probíhala rovnoměrně a umožňovala tvorbu dostatečného množství mateřského mléka.

Odstříkávání mléka

Doporučuje se vždy zbývající mléko z prsu důsledně a důkladně odstříkat, aby se pro příště vždy vytvořilo jeho dostatečné množství. A to i v případě zvýšené potřeby, tj. většího hladu miminka. Doporučení vychází ze zkušenosti, že zvláště v počátcích kojení potřeby dítěte obvykle kolísají. Dítě si musí na kojení postupně zvyknout, čímž postupně kojení získá více či méně pravidelný, a tedy očekávaný, řád.



Odstříkávání mléka se doporučuje provádět vždy až do té doby, dokud nezačne mléko z prsu vytékat už jen po kapkách. Mléko se v mléčných žlázách tvoří průběžně i tím, jak matka prs odstříkává, proto jej nelze nikdy vyprázdnit zcela.

Úspěšné kojení

Jak maminka bezpečně pozná, že děťátko vypilo dostatečné množství mléka?

Potvrzením dostatečného příjmu mléka dítětem je očekávaný nárůst jeho hmotnosti. A to třeba i v značně kolísající výši přírůstku. Od spodní až po horní hranici obvykle očekávané výše.

Spolehlivějším vodítkem pak je počet skutečně mokrých plen v průběhu čtyřiadvaceti hodin. Jako dostatečný se obvykle uvádí počet osmi mokrých plen, a varujícím signálem je naopak suchá plena po dvou až třech hodinách od posledního přebalení.

V souvislosti s úspěšným kojením je potřeba zmínit i důležitost správné, dostatečně pohodlné, pozice matky i dítěte při krmení.



Na co nesmí maminka zapomínat?

Pro každou kojící maminku je nezbytný průběžný dostatek odpočinku. To mimo jiné proto, že samotná tvorba mateřského mléka vyžaduje velké množství energie. Maminka potřebuje samozřejmě vyrovnanou stravu bohatou na bílkoviny, minerály i vitamíny, dostatečný pitný režim. A v žádném případě by neměla v tomto období držet dietu s úmyslem zbavit se přebytečných kilogramů.

Ostatně – kojení samotné je přirozený prostředek, s jehož pomocí se často bez problémů ženské tělo s nadbytečnými kilogramy zcela spontánně a rychle vyrovná.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...