Rozdíl mezi pásovým oparem a planými neštovicemi

Rozdílů mezi pásovým oparem a neštovicemi je hned několik, ale pro laika jsou těžko rozpoznatelné. Proto mnohé maminky tyto dvě nemoci zaměňují, což může způsobit mnoho škody.

Neštovice | Foto: Shutterstock
Neštovice | Foto: Shutterstock

Původcem obou onemocnění je sice stejný virus, ale příznaky a léčba se liší. Jak od sebe plané neštovice a pásový opar rozeznat? Co mají tyto nemoci společného a v čem jsou naopak odlišné?



Zákeřný virus

Jak pásový opar, tak plané neštovice, jsou způsobeny virem varicellazoster, který patří mezi viry herpetické, tedy přenosné jen z člověka na člověka. Zpočátku se tento virus projevuje stejně jako plané neštovice – červené pupínky po celém těle doprovázené zvýšenou teplotou či horečkou. Plané neštovice nejčastěji postihují děti do deseti let, u těch není toto onemocnění životu nebezpečné.

Pokud je jimi postižen člověk v pozdějším věku, mohou mít velmi nebezpečné následky. Neštovice se mezi dětmi rozšíří opravdu rychle (zvláště ve školce či mezi sourozenci), ale maminky jsou nakonec rády, že si je jejich dítě odbude již v raném věku. Mezi typické příznaky neštovic patří svědivé červené flíčky, které se změní na pupínky a poté na puchýřky obklopené červeným zánětlivým lemem. Flíčky se tvoří po dobu asi šesti dnů, než se pak zcela zhojí, může to trvat i měsíc.

Nakažené dítě je izolováno od ostatních a flíčky jsou potírány speciálním pudrem. Pokud má dítě horečku, musí se snižovat. Po odeznění neštovic vzniká v těle člověka imunita, která zabrání tvorbě dalších planých neštovic, takže se již nikdy neobjeví. Virus ale přetrvává po zbytek života v nervových buňkách a později se může projevit jako pásový opar!



Pásový opar

Pokud je obranyschopnost člověka oslabena, může se virus v nervových buňkách reaktivovat a objevit se v podobě pásového oparu. Dobrou zprávou však je, že po jeho odeznění se již nikdy nevrátí, v těle se utvoří doživotní imunita. Spouštěčem u dospělého člověka je nejčastěji infekce HIV, dále cytostatika, Hodginův lymfom, šok či velký stres. U dětí se vyskytuje pásový opar pouze ojediněle po prodělání planých neštovic, nejčastěji do jednoho roku věku.

Průzkumy ukazují, že pásový opar postihne až třetinu lidí, zejména pak lidi starší padesáti let. Nejprve se pásový opar projevuje podobně jako neštovice. Na těle (nejčastěji na hrudníku, bedrech a obličeji) se začnou vytvářet pálivé a svědivé červené skvrny. Nemocný je unavený, malátný, slabý, trpí zažívacími potížemi a teplotou. Skvrny se pak mění v puchýře a strupy. Na rozdíl od neštovic se skvrny tvoří v pruhu (pásu) a vždy pouze na jedné polovině těla. Nejsou tedy náhodné a rozlezlé po celém těle jako u neštovic.

Pásový opar je navíc mnohem více nepříjemný a také bolestivý než neštovice. Ještě před nástupem skvrn se mohou objevovat nárazové a prudké záchvaty bolesti připomínající zánět slepého střeva či žlučníkovou koliku. Nemoc také často napadá okolí očí a oční víčka jsou pak znatelně nateklá a bolestivá. Obvyklá léčba spočívá v podávání protivirových léků (antivirotik) a analgetik (léky proti bolesti). Postižená místa se mohou potírat speciálními mastmi s antibiotiky.



Celkové zhojení flíčků trvá asi 4 týdny, zůstávají však po nich malé jizvičky. Nakažlivost pásového oparu je oproti neštovicím velmi nízká; v ohrožení jsou pouze těhotné ženy a lidé, kteří doposud neprodělali plané neštovice, jež by u nich mohly nastoupit.

Následky pásového oparu

Pokud není pásový opar včas a dostatečně léčen, mohou u nemocného přetrvávat silné bolesti i po vymizení vyrážky. Jedná se o tzv. postherpetickou neuralgii, která se častěji vyskytuje u starších pacientů a může trvat i několik měsíců. Dále může při napadení okolí očí a očního víčka pásovým oparem dojít k poškození zraku. Neléčí-li se postižený včas, mohou se viry rozšířit po celém organismu. Proti neštovicím i pásovému oparu se již v současné době lze nechat očkovat. Očkování se doporučuje zejména dospělým lidem, kteří v dětství neštovice neprodělaly, dále potom lidem starším padesáti let, u kterých je riziko onemocnění pásovým oparem vyšší.



Ať už má vaše dítě neštovice či pásový opar, je vždy nutné vyhledat lékaře, který určí správnou diagnózu a léčbu. U malých dětí nejsou tyto nemoci životu nebezpečné a ani tolik závažné, jako u starších lidí. Jejich nepříjemnou stránkou je však svědění, pálení a bolest.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...