Pozor na opary!

Opar! Vypadá dost nevinně. Znepříjemnit nějaký ten den však umí, zvlášť když se člověku vyrazí každou chvíli, hlavně na rtu. Rozhodně si ale nikdo neřekne, že jde o život. A přece – v období těhotenství a porodu má obrovskou moc nad zdravím i životem novorozence. Nebezpečný je především genitální opar v graviditě.

Neléčený opar | Foto: Shutterstock
Neléčený opar | Foto: Shutterstock

Pár slov o herpetických virech

Herpetické viry jsou původci některých lidských onemocnění. V organismu dlouhodobě přetrvávají. Jsou původci planých neštovic, pásového oparu, či mononukleózy i některých vrozených infekcí. Troufnou si jen na oslabený organismus. Infekce se projeví při dlouhodobé fyzické nebo psychické zátěži.

Pro novorozence může být velmi nebezpečný především virus herpes simplex (HSV) typu 1 a 2. Tyto viry způsobují opary v obličeji a v genitální oblasti. Promořenost populace těmito viry je obrovská, ale ne u každého dají o sobě vědět. Těhotenství je však psychicky i fyzicky náročné období. Proto se viry mohou aktivovat v graviditě i u žen, které na opary nikdy netrpěly. A právě to představuje za určitých okolností veliké riziko pro dítě. Při prvním onemocnění oparem, nemá maminka obranné látky a nemůže je tedy předat ani miminku.



Herpesviry v těhotenství a novorozenec

Velké nebezpečí pro dítě znamená, onemocní-li žena poprvé genitálním oparem v časném stádiu těhotenství, kdy může virus způsobit potrat nebo postižení dítěte, nebo naopak krátce před porodem. Riziko nákazy pro dítě představuje v takovém případě až 50%. Genitální opar je proto indikací k císařskému řezu, aby dítě neprocházelo porodními cestami při klasickém porodu.

Dnes se o nebezpečí viru pro dítě už dobře ví, nákaza je tak spíše vzácná, ale stále možná. Je proto nutné, aby se žena před porodem dobře sledovala, aby se nestalo, že by opar přehlédla. Pokud se miminko nakazí, mohou být následky velmi vážné a skončit dokonce i smrtí. Nákaza se neprojeví u dítěte jako opar, ale virus putuje celým tělem a může tak způsobit různá orgánová poškození, novorozeneckou sepsi a zasáhnout i CNS. Nejtěžší, život ohrožující komplikací, je herpetická encefalitida, tedy virový zánět mozku. Ten postihne podle statistik 1 dítě na 5000 infikovaných. Má vysoké procento úmrtnosti a časté trvalé následky. Horší jsou u nákazy HSV 2, zatímco úmrtnost je u obou typů viru srovnatelná.

Nebezpečné pusinky!

Často se maminky ptají, zda mohou kojit dítě, když mají opar na rtu. Kojit samozřejmě mohou. Dokonce je to žádoucí. Mateřským mlékem putují do těla dítěte protilátky, třeba zrovna i proti oparům. Pokud je má maminka už vytvořeny, předá je dítěti. Existují přípravky na léčbu oparů při kojení.

Nejcitlivějším místem výsev oparu jsou ústa a oční rohovka, ale k nákaze dojde opravdu jen přímým kontaktem. Vysoce infekční je především tekutina z popraskaných puchýřků. Opar, starší než 5 dnů, kdy je ve stádiu stroupku, už není infekční. Herpes v obličeji už není pro dítě tolik nebezpečný, jako genitální opar před porodem.



Je vhodné, aby maminka, pokud má opar, používala při kojení i další manipulaci s dítětem roušku a zabránila tak miminku sahat jí na obličej. Děti v určitém věku obličej maminky přímo fascinuje a osahávají jej záměrně. Zapovězeno je i olizování lžičky při krmení. To je ostatně i bez oparu zavrženíhodný zlozvyk. Doporučuje se celkově zvýšená hygiena. Ta by však měla být samozřejmostí při péči o novorozence a kojence vždycky.

Je třeba zmínit, že vymstít se může i pusinkování miminka. Je jisté, že to žádný rozumný člověk s oparem na rtu neudělalá. Ale každý to asi zná – ty spontánní projevy lásky vůči malému dítěti. Vlepíte drobkovi pusinku bezmyšlenkovitě, než se nadějete!