Máme týdenní miminko a doma brášku nespavce

S malým nespavcem je kříž. Ale dokud je jedináček, dá se to za vzájemné pomoci rodičů zvládat. Větší problém z toho může být tehdy, když maminka přijde z porodnice s novým miminkem. Je poměrně dost dětí, které trápí špatné spaní i usínání, ačkoli poruchami spánku jako takovými netrpí.

Malý nespavec | Foto: Shutterstock
Malý nespavec | Foto: Shutterstock


Pozdě usínají nebo se brzy budí jednoduše proto, že to v sobě mají takto nastaveno. Celý život patrně budou skřivánky nebo sovami a bude jim stačit méně spánku. Nepřítelem klidného dětského spaní je stres. Malé děti ho prožívají velice intenzívně, a proto mohou mít oči dokořán i dlouho do noci. Může jít nejen o špatné zážitky prožitého dne, ale klidně o příliš mnoho pěkných, které dítě do večera nezpracovalo. Máte-li malého nespavce, nedávejte mu taky před spaním žádné sladkosti. Hůř se po nich usíná, protože cukr má povzbudivé účinky.

Řešte to s předstihem

Když Vaše starší dítko špatně spí nebo se jenom prostě v noci ještě občas budí, není dobré mít v plánu dát postýlku pro další dítě do společné místnosti. Starší sourozenec kvůli noční péči o miminko pak spí ještě méně a hůř, protože je rušen. A miminko má alespoň pro první měsíce života být mamince přes noc co nejblíže.



Řešením je naučit staršího spát samotného v pokoji už během těhotenství, tedy dřív, než se mladší narodí. Devět měsíců je dost dlouhá doba na to, aby se to podařilo. Nebude trvat dlouho a tuto prozíravost oceníte. Protože i když starší špatně usíná nebo se budí, má určitě lepší možnost usnout a trochu spát, pokud nemusí být s novorozencem pohromadě. Velmi ale záleží na jeho věku. U dětí narozených hodně blízko po sobě je situace jiná. Může se tak jednat v podstatě o dvě miminka, která potřebují obě péči i v noci.

A co když nemáte místo

Jestliže nemáte prostory na to, abyste malé sourozence pro začátek na spaní rozdělili, mohou být noci zpočátku velmi náročné. A nějakou dobu se asi nevyspí nikdo. Tady už začíná být pak jedno i to, co se kolem spaní dětí různého věku doporučuje či ne. Jde jen o to, abyste všichni tohle náročné období přežili. Miminko se dá například uspat jinde a do postýlky poté přenést. A staršímu lze krátit čas před usnutím vyprávěním pohádek u sebe v posteli. Když se to konečně podaří, budete Vy asi spát jako na ježčí kůži, abyste nepropásla okamžik probuzení miminka. Dřív, než se začne křikem domáhat svých potřeb. To je situace, kdy je třeba účasti obou rodičů. Dlouhodobě to maminka sama nezvládne.



Odkdy spolu?

Často se maminky ptají, kdy je vhodné sestěhovat obě děti do jednoho pokoje, včetně spaní. Tady univerzální rada neexistuje. Záleží na tom, co Vám více vyhovuje, na tom, jak jsou děti velké, jak dobře spí a usínají, ale třeba i na tom, jak daleko to k nim z ložnice máte pro případ, že by vás v noci potřebovaly. Starší dítě většinou přítomnost mladšího vítá a je rád, že nemusí usínat sám. Je potřeba počítat s tím, že se děti alespoň zpočátku mohou vzájemně budit, protože si obě musí na přítomnost sourozence zvyknout. Na druhou stranu však často naučí mladší staršího usínat v pravidelnou dobu. Dokud starší dítě usíná výrazně později, jen těžko vydrží zticha v posteli. Takže to chce trochu trpělivosti. Většinou se ale děti naučí postupem času usínat v přibližně stejnou dobu. I když spí už přes noc spolu, odpolední spaní může být pořád problém. Odpolední spánek je totiž něco jiného, než uléhání večer. Venku je světlo, den je v plném proudu, takže děti jsou aktivnější a spánek nepřichází tak snadno, jako večer. Je proto celkem časté, že na odpolední klid se děti musí rozdělit.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.