Vliv dlouhodobého kojení na psychiku

Kojení je pro maminky stále diskutovaným a aktuálním tématem. Pokud žena kojí, je pro ni kojení podstatnou částí jejího života. Pro některé ženy je kojení tou nejkrásnější činností na světě a psychicky jim velmi prospívá. Jiné maminky to však mají úplně naopak – kojení je pro ně téměř psychický teror. Čím je to způsobeno a jaký je skutečně vliv dlouhodobého kojení na matčinu psychiku?

Psychika a kojení | Foto: Shutterstock
Psychika a kojení | Foto: Shutterstock

Kojení je možnost, ne nutnost!

Kojit může téměř každá žena, pouze tři procenta matek nejsou po narození miminka schopny kojit kvůli zdravotním či fyziologickým důvodům. Spousta maminek, které mají zpočátku s kojením problémy, se nakonec kojit naučí a jsou rády. Zpočátku je zcela normální, že je žena z kojení trochu rozpačitá a nejistá, nějakou dobu trvá, než si na něj přivykne a osvojí si správnou techniku. Podle průzkumu se necelých devadesát procent žen rozhodne pro kojení již před porodem. Do konce šestinedělí však s kojením úplně skončí asi dvacet procent českých žen! Může se však stát, že po porodu některé maminky z různých důvodů nekojí, i když by chtěly.



Důležité ale je, že kojení je pro maminku možností, nikoli nutností! Nátlak společnosti, rodiny, příbuzných a přátel na ženu může být obrovský, takže se nakonec neřídí svým cítěním a přáním, ale jejich, čímž se pro ni stává kojení stresující záležitostí. A stres pak vede ke smutkům, špatným náladám a úzkostem. Pokud je tedy pro ženu kojení již zpočátku stresující a kojit, nechce, je pro ni i miminko lepší s kojením přestat. Negativní emoce totiž mohou způsobit ucpání prsu (ale také další tělesné potíže) a zabránit tak průchodu mléka. To však maminku ještě více stresuje a je z kojení čím dál více nešťastnější. Dostává se tak do začarovaného kruhu.

Pokud tedy ženě kojení nevyhovuje, je zbytečné se s ním trápit – lepší variantou je přejít na umělou výživu. Žena se při kojení může stresovat i tím, že to nebude umět, že nebude mít dostatek mléka, kojení ji může bolet, být nepříjemné, je ze všeho unavená, nervózní apod. I to má pak negativní dopad na její celkovou psychiku. Není ojedinělým případem, že pak tyto matky navštěvují psychology a různé poradny. Stresující je dále i jakékoliv problémové kojení ze zdravotních či jiných závažných důvodů. Žena by ráda kojila, ale určité potíže jí to ztěžují. Z toho je pak vyčerpaná a nervózní a opět se dostává do bludného kruhu. Řiďte se proto vždy svými pocity a nic si nevyčítejte. Kojení má být krásným a spojujícím zážitkem, jestliže to tak necítíte, nenuťte se do něj.

Hormony štěstí

Z hormonálního hlediska by mělo mít dlouhodobé kojení na psychiku ženy pozitivní vliv. Jsou při něm totiž vylučovány hormony oxytocin a prolaktin, které bývají označovány jako hormony pohody a klidu. Prolaktin má konejšivé a uklidňující účinky na matku i dítě. Dokonce dokáže v těle simulovat stav hlubokého spánku. Proto se mohou ženy po kojení cítit odpočaté. Prolaktin také dokáže snižovat stres, tlumit bolest a přispívá k vylučování oxytocinu. Oxytocin neboli hormon klidu, lásky a péče, se uvolňuje přisáváním dítěte k bradavce. V ženě pak navozuje právě pocity něhy, lásky a štěstí. Oxytocin dále u matky zpomaluje srdeční tep, čímž celý organismus zklidňuje, a snižuje stres.

Výzkumy prokázaly, že právě tento silný zklidňující účinek oxytocinu při kojení má na psychiku ženy dlouhodobý pozitivní vliv. Ženy, jež své děti kojily alespoň po dobu sedmi týdnů, byly ve věku šesti měsíců dítěte klidnější, než ženy, které nikdy nekojily! Mnoho žen navíc popisuje samotnou činnost kojení, jako něco naplňujícího, úžasného a krásného. Stačí se zadívat miminku do očí, cítit jeho dotek a lásku a kojení si užívat. Dítě se na vás může i usmát, vidíte jeho spokojenost a jste spokojena také. Propojení mezi matkou a dítětem při kojení prý nelze ničím jiným nahradit, zkuste si ho proto užívat. Nejdůležitějším předpokladem úspěšného kojení je přesvědčení matky o smyslu a přínosu kojení. K tomu vám může pomoci zjistit si podrobnější informace o pozitivním přínosu kojení pro miminko, ale také pro vás samotnou.



Samo o sobě by tedy mělo být kojení psychicky prospěšné pro dítě i matku. Často však záleží na nejrůznějších okolnostech a přístupu samotné maminky. Pokud se budete ke kojení stavět kladně, budete mít zpočátku pevnou vůli a silné nervy, může se pro vás kojení stát příjemnou záležitostí. Jestliže se vám to však nepodaří, není nutné se stresovat a působit si psychické problémy.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.