Naše dítě rádo maluje po zdech

Celodenní dozor nad dítětem znamená, že maminka musí být vlastně pořád ve střehu. Aby dítko neupadlo, aby neplakalo, nelítalo, nekřičelo… Je to náročné. Takže, když se zadaří a malý raubíř se zabere do hry s vláčkodráhou, nebo se rozhodne postavit hrad z kostek, je máma vděčná za chvíli klidu. Zkušenosti ale velí neztratit ani tehdy nad dítětem dohled. Zejména, pokud nastane náhlé ticho. To totiž skoro nikdy neznamená, že je hodné. Naopak se může zabývat činností, jejíž následky se mamince nemusí ani trochu líbit. Po jedné takové chvíli zákeřného ticha totiž může snadno najít někde něco rozlité, rozmazané, vysypané, rozstříhané… Nebo objevit na nově vymalované stěně propiskou vyvedené auto, nebo domek se zahrádkou. Právě malování na zdi děti v určitém období mají ve velké oblibě.

Zlobení nebo dětská kreativita | Foto: Shutterstock
Zlobení nebo dětská kreativita | Foto: Shutterstock

Proč jsou stěny tak lákavé

Všechny děti absolvují vývojovou etapu, kdy se velmi rády vyjadřují kresbou. To se pak snaží kreslit cokoli a zdaleka nejen na stěny. Malůvkou zcela běžně bývá obdařen i nábytek, dveře nebo sedačka. A některé výtvory jsou bohužel neodstranitelné. Děti mají většinou od rodičů stěny jako kreslící plochu zapovězené hned, jakmile se u nich probudí první výtvarné sklony. Bývá to ale málo platné. Stěny lákají! Možná proto, že mají podobu „zakázaného ovoce.“ Proč to vlastně nezkusit, když se to tolik nesmí. A co se stane? Nejspíš ale k malování na stěnu svádí její barevnost, a především velká plocha. Pořádně se moci rozmáchnout!



Prevence existuje!

Aby to stěny tolik neodnesly, je dobré se na „malovací“ období potomka připravit předem. Už při prvních silnějších čarách je dobré přispěchat s velkými tvrdými papíry, na kterých je dost místa, nebo rovnou s tabulí. Pořídit pratelné a odstranitelné kreslící potřeby a riziková pisátka prostě uklidit. Není radno přespříliš zdůrazňovat nedotknutelnost stěn, pokud o ně právě neběží. Například: „ Tady máš velký papír, aby tě nenapadlo namalovat to na zeď.“ Vše je o zvyku, takže při troše štěstí a správných pomůcek, mohou být stěny ochráněny.

Když nic nepomáhá

Pro mnoho dětí jsou ovšem stěny natolik lákavé, že prostě neodolají. A nemá cenu se kvůli tomu hroutit. Existuje dnes mnoho vymožeností, které pomohou uvést stěny i jiná působiště malého malíře uvést do původního stavu. Zvlášť v dětském pokoji je dobré mít buď rovnou omyvatelné stěny nebo alespoň omyvatelné tapety, či kreslící folie. K dostání je také nábytek se speciální povrchovou úpravou, z níž lze odstranit propisku a vůbec skoro všechny psací a kreslící potřeby. Někdy dokonce stačí vědět, kde se malůvky objevují nejvíce a včas zasáhnou mokrou houbičkou. Pak může dítě kreslit po libosti a mamince nebude žádná zlost kazit ten hezký okamžik, kdy jí dítě pyšně ukáže přes půl stěny veliké a smějící se sluníčko a řekne: „ Podívej, maminko, jak se mi to povedlo.“



Občas jdou ovšem děti ve své výtvarné vynalézavosti ještě o kus dál. Já mám nad postelí dodnes na stěně vyryté srdíčko od své dcery z doby, kdy byla malá. Vůbec si nevzpomínám, čím, ani kdy ho vykouzlila. Prostě tam najednou bylo. Je už přes něj několik vrstev barvy a pořád je vidět. A víte co? Jsem tomu ráda!

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.