Jak vznikají autoimunitní onemocnění?

Autoimunitní onemocnění bývají ve většině případů dědičné, mohou být ale také vyvolány působením hormonů, velkým psychickým vypětím a stresem. Zapříčinit je mohou i různé druhy infekčních chorob a působení některých chemikálií. Častými autoimunitními nemocemi jsou například Bechtěrevova choroba, Crohnova choroba, alergie, celiakie či roztroušená skleróza. Lze jim nějak předcházet a dají se léčit?

Strach z očkování | Foto: Shutterstock
Strach z očkování | Foto: Shutterstock

Příčina a léčba

Autoimunitní onemocnění způsobuje abnormální reakce těla na vlastní antigeny. Člověk sám je tak vlastně zdrojem svého onemocnění. Možným autoantigenem je kterýkoli protein, řada sacharidů a lipidů. Za normálních okolností má imunitní systém lidského těla důležité a užitečné funkce. Brání nás proti mikrobům, virům a parazitům, odstraňuje odumřelé nebo nějak změněné vlastní buňky a bojuje tak proti nádorům.



Nemocný imunitní systém se nás také snaží bránit proti virům, bacilům apod., ale reaguje přehnaně a vytvoří si protilátky, které napadají vlastní tkáň. Tělo si tak ubližuje samo, nainstaluje si jakousi podobu sebedestrukce. Zajímavé je, že většinou jsou autoimunitními nemocemi postiženy zejména mladé ženy (90% případů).

Onemocnění může postihnout kůži, orgány a různé tkáně v těle. Problémem je, že doktor může reagovat pouze na následky nemoci. Pomocí imunologického vyšetření může pacienta sledovat a určit jeho stav, hladinu protilátek a typy antigenů, ale nemůže samotné onemocnění zastavit. Například u autoimunitní nemoci štítné žlázy lékař koriguje (zvyšuje či snižuje) hladinu hormonů, která se tak upraví a je v pořádku. Nevyléčí se však sama autoimunitní nemoc. Proto může dojít až k fázi, že je nutné napadený orgán odstranit. Tímto se sice zastaví bezprostřední nebezpečí, ale nemoc se může přesunout na jiný orgán. Nejlepším prostředkem, jak s autoimunitními nemocemi bojovat je biologická léčba. Ta cíleně napadá poškozené buňky, které se obrátily proti vlastnímu tělu a napadají ho. Biologická léčba je poměrně vysoce účinná a dokáže se zaměřit na potřebnou poškozenou část těla. Pomocí biologické léčby se do těla dostávají látky, které si lidské tělo normálně vyrábí. Pro léčbu autoimunitních chorob jsou však vyrobeny v laboratoři a tělu uměle dodávány. I biologická léčba má však svoje nežádoucí účinky.

Negativní prostředí

Byl proveden průzkum, ve kterém se zjišťovalo, zda může mít negativní prostředí a podmínky života vliv na vznik autiomunitní choroby jedince. Výsledky jsou velmi zajímavé. Autoimunitní nemoci se opakovaně vyskytovaly u lidí, kteří užívají hormonální antikoncepci, často užívají antibiotika a kouří. Dále vyšlo najevo, že autoimunitní onemocnění může být způsobeno psychickými potížemi a nízkým sebevědomím. Vyskytuje se často u lidí, kteří:

  • v dětství zažívaly časté hádky či rozvod rodičů, situace spojené s ponižováním, zesměšňováním a ztrapňováním ze strany blízkých přátel,
  • trpí nízkou sebedůvěrou, přemrštěnou snahou uplatnit se, mají falešný vzor v podobě celebrity, prožily opakovaný útěk z domova,
  • prožívají časté konflikty s partnerem a těžké životní situace – rozvod, ztráta zaměstnání, smrt blízkého.

U těchto lidí buď vzniklo nízké sebevědomí, což mohlo vyvolat autoimunitní onemocnění – program sebedestrukce, nebo si procházejí psychicky velmi náročnými situacemi. Zdá se tedy, že stres a duševní nemoci mohou být u některých jedinců příčinou autoimunitního onemocnění.



Vznikají už u dětí

Autoimunitní onemocnění většinou vzniká již v raném věku, i když se jeho následky mohou projevit až za desítky let. Bohužel mu nelze nijak předcházet. Je však třeba na něj myslet zejména tehdy, pokud se u dítěte začnou opakovaně projevovat určité zdravotní problémy. Například velká únava, vysoké horečky, zažívací potíže, bolavé nebo oteklé klouby. Nepodaří-li se tyto problémy, které mohou připomínat běžné virové onemocnění, odstranit běžnou léčbou, může se jednat o autoimunitní onemocnění. Je dobré, pokud je onemocnění objeveno a léčeno, co nejdříve. U malých dětí se obvykle objevuje v podobě cukrovky, celiakie, alergií a různých střevních potížích. Pokud bychom připustili, že autoimunitní onemocnění může být způsobeno negativním okolím jedince, psychickým vypětím a stresem, můžeme se snažit, aby bylo dítě vychováváno v co nejpřátelštějším a nejklidnějším prostředí. Ačkoliv je léčba autoimunitního onemocnění během na dlouhou trať (někdy trvá celoživotně), není nutné ihned ztrácet naději. Lékaři dělají v této oblasti medicíny značné pokroky.

Jak se Vám líbil článek?
Prosím čekejte ...
Voting is currently disabled, data maintenance in progress.