Když miminku nestačí mateřské mléko

Nejčastěji se doporučuje výhradně kojit do ukončeného 6. měsíce věku dítěte. Pak už obvykle přestává mateřské mléko stačit pro dostatečnou výživu, A to je čas pro zavádění prvních příkrmů. Někdy, po dohodě s pediatrem, je možné přikrmovat i dříve. Nikdy však před ukončením 4. měsíce věku. Tehdy by přikrmování znamenalo jenom zvýšené riziko rozvoje alergií a zbytečnou zátěž pro organismus.

Kojenecké mléko | Foto: Shutterstock
Kojenecké mléko | Foto: Shutterstock

První příkrmy

I když se oficiálně zavádí příkrm od půl roku, maminka většinou sama pozná, kdy mléko už nestačí a čas prvního příkrmu se proto u dětí hodně liší. To, zda je miminko kojené, nebo na umělé výživě, nehraje významnou roli. Záleží i na tom, kdy je miminko ochotné příkrmy jíst. Některé děti se velmi dlouho brání přijmout jinou stravu, než mléko.

Přikrmovat by se mělo začít zeleninou. Tradičním prvním příkrmem je vařená mrkev a brambory v poledním čase. Všemožné příkrmy se prodávají hotové. Alespoň ty úplně první jsou však určitě lepší od maminky.



Mrkev a brambory rozmixujte. Rozhodně nesolte. Podávejte lžičkou a to dřív, než dáte dítěti mléko. Některým dětem to trvá velmi dlouho, než jídlu přijdou na chuť. Ale není divu. Je třeba si uvědomit, že pro dítě není náhlý zásah do dosud jednotvárného jídelníčku, žádná legrace. Jestliže miminko příkrm odmítne, nenuťte jej. Další den to ale zkuste znovu. Chce to někdy velkou trpělivost. Můžete zkusit přidat trochu cukru, ale opravdu jen malinko. A až se dítě chytne, co nejrychleji ho postupně zas odbourat. Není to asi ideální postup, ale opravdu funguje. Lékaři to vidí neradi. Jenže ten, kdo ví, co je mít dítě nejedlíka, ocení jakýkoli recept.

Zpočátku dávejte jen ochutnat a celou polední mléčnou dávku, nahrazujte jen velmi zvolna. Postupně přidávejte další druhy zeleniny a libové maso. Hovězí nebo kuřecí. Pečlivě sledujte, co dítěti vadí. Zda mu některé přidané potraviny nepůsobí nadýmání, nebo vyrážku.

Odpolední svačinka

Teprve až si dítě zvykne na maso a zeleninu, lze přidat do jídelníčku ovoce. Obráceně to nejde, protože ovoce dětem chutná víc a zeleninu by pak nechtěly. Ovoce musí být mixované, nebo rozmačkané vidličkou. Podává se s dopolední dávkou mléka, které postupně vystřídá. Začíná se obvykle jablkem s banánem. Je to osvědčené ovoce a tato kombinace chutná snad všem dětem. Postupně zvykejte dítě i na další druhy ovoce. Pozor však na pomeranče. I když jsou zdrojem vitamínu C. Děti se po nich často osypou.

Když dítě zvládlo zeleninu i ovoce, můžete začít dávat příkrm i k odpolední dávce mléka. Nejlépe jogurty s živými mléčnými bakteriemi. Ty jsou zdraví prospěšné. Ty nejzdravější ale přijdou dětem často málo sladké a nechutnají jim. Vybírejte opravdu kvalitní, třeba i v biokvalitě. Dobře vybírejte i později mezi různými mléčnými krémy, které jsou přímo výrobcem určeny právě na svačinky pro malé děti. Vyplatí se pečlivě číst složení. Často nejde ve skutečnosti o tak zdravý výrobek, jak si máme myslet.



Večerní kaše

Mnohé přikrmování dětí začíná právě večerní kaší. Protože pokud se dítě začne v noci budit, zatímco dříve spalo, je to nezaměnitelný signál, že má hlad. Kaši můžete vybrat mléčnou, nebo nemléčnou. Je třeba držet se věkového určení na obalu a postupu přípravy. Co se týká druhů, je jich k dostání tolik, že se pro každé dítě ta nejlepší najde. Kaší můžete krmit buď z lahve, nebo lžičkou. Na lžičku musí být kaše hustší, do lahve naopak řídká. Doporučuje se krmení lžičkou. Kaši děti jedí většinou rády. Je sladká a vzhledem k množství různých druhů, přináší další rozmanité chutě.