Kdy a jak se formuje osobnost batolete

Každý z nás přichází na svět jako jedinečná osobnost. Potřebujeme jen prostor, čas a podmínky k jejímu rozvoji. Za nejdůležitější jsou považovány první tři roky života. To, co je v této době do dítěte „vloženo“ už zůstává. Jen se dále rozvíjí a košatí. Nebo je v průběhu života oslabeno nebo potlačeno prostředím a okolnostmi.

1. rok –  To jsem já

Roční miminko už dobře zná své jméno a uvědomuje si takto svou jedinečnost. O něco později nelibě ponese fakt, že i jiné dítě má stejné jméno. Rozumí zákazu, což ještě neznamená, že poslechne. Zvědavost a zvídavost je silnější. Rozumí napomenutí a pozná, že se maminka zlobí, i to, že je chváleno.  Rádo zahazuje hračky a předměty na zem, aby zjistilo, co je to hloubka. Umí obejmout své blízké, dát pusinku a pohladit. Podává mamince a tatínkovi hračky, aby si je také prohlédli. Říká průměrně tři slova. Jakmile se rozmluví, další velmi rychle přibývají.

Rozvoj řeči je obrovským krokem k dorozumění s ostatními a chápání okolního světa. Sociální kontakty rozvíjí zatím jen mezi nejbližšími a nezapojuje se do činností s ostatními dětmi. Přesto by se s nimi už mělo setkávat. Většina dětí začíná v této době chodit a pohybové dovednosti stále zdokonaluje. Celkově se však motorický vývoj oproti předchozímu období zpomaluje, na úkor vývoje psychického.

2. rok –   Na všechno odpověz

Ve dvou letech má většina batolat už poměrně bohatou slovní zásobu, čítající asi 200 slov. Klade neustálé otázky „Co to je“ umí trvat na odpovědi. Rodiče by měli na tyto otázky odpovídat. Pravdivě a přiměřeně věku. Protože jsou to právě rodiče, skrze koho se dítě učí důvěře ke světu kolem. Toto období ptaní je dosti dlouhé a okouzlující. Otázku „co to je“ později vystřídá složitější otázka „proč“ Dítě v této době už také rádo naslouchá hovoru ostatních. Leccos už pochytí a někdy tak dokáže i velice pobavit. Protože si stále více uvědomuje svou osobnost, snaží se samo dokázat většinu běžných činností. A s oblibou dělá vše přesně naopak, než se od něj žádá. Tento čas se nazývá „období vzdoru“ a je velikou zkouškou trpělivosti rodičů. V této době je nejčastějším slovem z úst dítěte rozhodné nebo vzteklé NE. Je to naprosto normální chování. Dítě se snaží prosadit a tak zároveň poznává hranice toho, co si může dovolit. Není-li po jeho, může propadnout záchvatu vzteku, kdykoli a kdekoli. S tím, že chce dělat to či ono a nesmí, že si něco přeje a nedostane to, se nedokáže zatím vyrovnat jinak. Není jednoznačný recept, jak tyto situace zvládat. Zda se i tak pokoušet s dítětem komunikovat, nebo jeho výlevy ignorovat. Nejdůležitější ovšem je zachovat klid. Pokud se rozčílíte a začnete křičet, dětskou revoltu to jen přiživí.

3. rok – parťák

Ve 3. roce dítěte zaujímá důležité místo hra. Hra má pro vývoj osobnosti mimořádný význam. Znamená pro dítě trénink na skutečný život a představuje pro něho činnost nanejvýš vážnou. Vyhledává ostatní děti a touží si hrát společně s nimi. Učí se významu slov „půjčit“ i význam slov „moje“ a „tvoje,“ při pohybu hraček mezi vrstevníky. Půjčování hraček potlačuje přirozené sobectví, a touhu dítěte mít všechno pro sebe. Můžeme u něj pozorovat obdiv ke starším dětem, které rádo napodobuje. Okruh lidí, kteří jej zajímají, už netvoří pouze rodina. Dítě má už schopnost symbolického myšlení, tedy představivosti a oplývá taky velkou dávkou fantazie.  To umožňuje vymýšlení nejrůznějších her. Rodiče někdy nestačí žasnout. V tomto období také dále pokračuje rozvoj vyšších emocí, jako je soucit, přátelství a ohleduplnost.  Dítě začíná řešit jednoduché problémy a setkává se s potřebou udělat samostatné rozhodnutí. Zároveň polevuje jeho závislost na matce.